Dostat se do péče psychiatrického lékaře trvá průměrně 5–6 měsíců. Zoufalí rodiče proto často kontaktují více psychiatrických ambulancí, obrací se na pohotovosti nebo hledají pomoc u praktiků. O bližší spolupráci dětských praktických lékařů s psychiatry proto budou hovořit odborníci na 18. kongresu primární péče, který startuje 22. března v Praze.

„V psychiatrické péči dlouhodobě chybí koncepce. To, že to máme systém, který dobře fungoval v 90. letech, neznamená, že je funkční dnes. Výrazně nám přibývá dospělých a dětských pacientů, zejména adolescentů. Vytváří to prostor pro nestandardní řešení, jako je obcházení systému za pomoci známých nebo návštěva pohotovosti se stavem, který ani zdaleka není akutní,“ vysvětluje MUDr. Michal Považan, primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice, který na kongresu přednáší. Podle nedávného výzkumu Národního monitoringu duševního zdraví dětí vykazuje až 40 % žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a 30 % má problém s úzkostmi. „Kromě toho se mnohem častěji setkáváme s tzv. dysmorfofobií neboli poruchou hodnocení vlastního těla či genderovou dysforií, tedy nesouladem s vlastním biologickým pohlavím,“ doplňuje primář Považan.

S péčí o stabilizované pacienty proto pomáhají lékaři primární péče. „V naší ordinaci se staráme o několik dětských pacientů, adolescentů, kteří se potýkají se stavy úzkosti nebo s depresí. Často s rodiči řešíme také akutní stavy úzkosti, kdy je na tom dítě psychicky natolik špatně, že není schopno dojít do školy, vykonávat běžné aktivity, dochází u něj k sebepoškozování. Před 15 lety jsme nic takového nezažívali,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Kromě praktických lékařů pomáhají řešit některé psychické stavy dětí také rodinní terapeuti nebo psychologové. Je však řada případů, kdy je péče psychiatra nezastupitelná. „Pokud se nám pacient delší dobu nezlepšuje, přibývá u něj akutních záchvatů, nebo má dokonce sebevražedné sklony, radíme se s psychiatrem a předáváme pacienta do jeho péče. Stává se, že nasazujeme medikaci před prvním psychiatrickým vyšetřením, a to včetně antidepresiv. Bohužel rodiče na konzultaci čekají i několik měsíců. Přeplněná jsou často také lůžková psychiatrická oddělení,“ shrnuje MUDr. Hülleová.

Odborníci se shodují na tom, že psychické pohodě dětí příliš nepomohla striktní covidová nařízení, která je izolovala od vrstevníků a zálib a upoutala k televizním či počítačovým obrazovkám. Není to však jediná příčina. Stavy úzkosti a deprese jsou často důsledkem dlouhodobého stresu a tlaku na výkon. Rodičům proto lékaři radí na děti tolik netlačit, ať už ve škole, či v dětských kroužcích. Zároveň by jim však měli rodiče nastavit jasné hranice. „Už dlouho víme, že pro psychiku školních dětí není ideální vstávat v 6 hodin ráno a vyžadovat od nich už v 8 hodin plnou pozornost. Naopak co pomáhá, je mít dostatek pohybu, možnost odpočinout si u aktivity, která není zaměřena na výkon, a nebýt zavřený jen doma nebo ve škole,“ radí primář Považan.


TZ, foto free (pixabay.com)