Na jejich základě vstoupila tato léčba do mezinárodních doporučení pro danou indikaci.

Jako „late breaking“ byly na kongresu ESMO ze studie IMpassion 130 prezentovány finální výsledky analýzy celkového přežití (OS) u PD-L1 pozitivních pacientek (25,4 vs. 17,9 měsíce ve prospěch přidání atezolizumabu k nab-paklitaxelu oproti chemoterapii samotné, HR 0,67, podle předem specifikované hierarchie netestováno na statistickou významnost). Naopak u PD-L1 negativních pacientek nebyla pozorovány vyšší účinnost kombinace, a tak ani rozdíl OS v celkové populaci léčené kombinací atezolizumabu s nab-paklitaxelem nebyly statisticky významné (21,0 vs. 18,7 měsíce; HR 0,87; p = 0,077).

Důležité ale je především 3leté přežití, kterého dosáhlo v populaci s PD-L1 pozitivním TNB 36 % pacientek léčených kombinací atezolizumabu s nab-paklitaxelem a jen 22 % s chemoterapií samotnou. Je to poprvé, kdy byl u těchto pacientek prokázán klinicky významný dlouhodobý přínos atezolizumabu.

Redakce kongresového zpravodajství