Vliv koloběhu na pohybový systém mladších školních dětí

10.9.2021 | Z. Třískala, D. Jandová, O. Morávek et al | Rehabil Fyz Lek

Autoři prezentují výsledky pilotní studie základního výzkumu vlivu koloběhu na pohybový systém u mladších školních dětí věku 6–12 let.

Influence of footbike riding on the locomotor system of younger school children

Z. Třískala¹, D. Jandová², O. Morávek², M. Musílek³, I. Wurstová³, V. Škvařilová³, L. Filó⁴, E. Jurčáková⁴, M. Kalina⁴, D. Lukáčová⁴

¹Český inspektorát lázní a zřídel, Ministerstvo zdravotnictví ČR
²MediCentrum JONA s.r.o., Praha
³Státní léčebné lázně Bludov, s.p.
⁴Priessnitzovy léčebné lázně a.s., Jeseník

Rehabil Fyz Lek 2021; 28(2): 67–74. doi: 10.48095/ccrhfl202167

Souhrn: Autoři prezentují výsledky pilotní studie základního výzkumu vlivu koloběhu na pohybový systém u mladších školních dětí věku 6–12 let. Soubor tvořilo 39 dětí. Kontrolní soubor bez koloběhu tvořilo 10 dětí. K objektivizaci byla použita baterie testů pohybového systému, antropometrická měření, bioimpedanční metody a odběr slin na hladiny kortizolu. V této první části z celkového množství dat autoři prezentují změny výsledků testů zkrácených vybraných svalů musculus rectus femoris, musculus iliopsoas a změny parametru celkové dysfunkce pohybového systému vyšetřením expertním informačním systémem Computer Kinesiology. Studie prokázala jednoznačně pozitivní vliv komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče u všech dětí. Studie nadto zřetelně prokázala pozitivní vliv koloběhu na funkce pohybového systému. Pozitivní změny pohybového systému u dětí kontrolního souboru byly méně markantní.

Summary: The authors present the results of a pilot study of basic research into the effect of the footbike riding (bipedal locomotion) on the locomotor system in 39 younger school children (aged 6–12 years). The control group without scooter rides consisted of 10 children. A battery of locomotor system tests, anthropometric measurements, bioimpedance methods and saliva sampling for cortisol levels were used for objectification. The article presents the first part of data from the total dataset, which present the results of changes in the length of shortened selected muscles – the rectus femori muscle, iliopsoas and changes in the parameter of total dysfunction of the musculoskeletal system assessed by the expert information system Computer Kinesiology. The study proves the positive effect of comprehensive spa treatment and rehabilitation care for all children. In addition, the study showed a positive effect of footbike riding on the functions of the locomotor system. Positive changes in the musculoskeletal system in the control group were less significant.

Úvod

V případě dětské obezity bývá první kontakt u praktického lékaře pro děti a dorost. V České republice opakovaně vycházejí doporučení léčby obezity pro lékaře. Doporučené postupy pro pediatry byly publikovány v roce 2008 a aktualizovány v roce 2011 [1,2].

Obdobným způsobem probíhá první kontakt astmatických dětí s lékařem. V ČR v posledních 20 letech stoupá incidence astma bronchiale nejvíce u dětí. Incidence astmatu je nejvyšší u dětí do 5 let věku, u chlapců je to 1,2 % a u dívek 0,6 %. Prevalence astmatu v dětské populaci je 5–10 % [3].

Dětská populace podléhá vlivům virtuálního světa, děti se v domácím prostředí málo pohybují na čerstvém vzduchu. „Naučená“ hypomobilita se u dětí projevuje již nyní dysfunkcemi pohybového systému a povede v budoucnu k časným patologiím [1,2,4–6]. Děti v růstu potřebují různorodou pohybovou aktivitu, relativně svižnou, zábavnou, atraktivní, co nejvíce v přírodě, což koloběh v terénu splňuje. Výhodou je, že děti při něm nemohou nepřetržitě používat mobil, jako to dělají I při běžné chůzi v terénu bez pomůcek. Jedním z cílů zvýšení aktivit v přírodě u dětí v lázních při komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péči (KLLRP) je zařazení koloběhu do programů outdoorových pohybových aktivit [7].

Cíl a hypotézy pilotní studie základního výzkumu

Cílem pilotní studie je vyhodnocení vlivu koloběhu na změny pohybového systému jako celku (celková dysfunkce – CD) u 6–12letých dětí a vyhodnocení vlivu koloběhu na protažení nejčastěji zkrácených svalů u dlouhodobého sedu: musculus rectus femoris a musculus iliopsoas.

Hypotézy

1. Po 4týdenní pohybové aktivitě u dětí s KLLRP s koloběhem dojde ke zvýšení celkové pohybové kondice, tzn. dojde ke snížení počtu dysfunkcí v parametru CD medicínského expertního informačního systému Computer Kinesiology (MEIS CK – medical expert information system computer kinesiology).
2. U kontrolního souboru 10 dětí s KLLRP bez koloběhu dojde ke stejnému zlepšení celkové pohybové kondice v parametru CD MEIS CK jako u dětí s koloběhem
3. Po KLLRP s koloběhem dojde k protažení zkrácených svalů m. rectus femoris a m. iliopsoas bez cíleného strečinku a bez individuálního léčebného tělocviku (LTV) na neurofyziologickém podkladě na tyto svaly.
4. Po KLLRP bez koloběhu dojde ke shodnému protažení zkrácených svalů m. rectus femoris a m. iliopsoas bez cíleného strečinku a bez individuální LTV na neurofyziologickém podkladě na tyto svaly jako u dětí s koloběhem.

Charakteristika souboru dětí

V klinických studiích – zvláště v omezeném časovém horizontu pobytu probandů v lázních (u dětí 28 dní KLLRP) – jsou probandi obecně na vstupu sami sobě kontrolní skupinou. Pro Státní léčebné lázně Bludov (SLLB) a Priessnitzovy léčebné lázně a.s. (PLL) v Jeseníku je spádovou oblastí celá ČR. Do pilotní studie byly děti vybrány náhodně ze dvou letních turnusů (červenec a srpen 2020) lázeňskými lékaři při příjmovém vyšetření. Informovaný souhlas rodičů a informovaný souhlas dítěte se zařazením do výzkumu s koloběhem jsou přílohami zdravotnické dokumentace vč. souhlasu etické komise. Kontrolní skupina 10 dětí nebyla ovlivněna koloběhem, tvořily ji děti PLL se shodnou indikační skupinou a diagnózami jako děti zařazené do sledovaného souboru dětí s koloběhem. Všechny děti absolvovaly shodnou KLLRP za stejných režimových opatření a poskytovaných procedur. Děti byly léčeny v SLLB a v PLL stejnými lékaři a stejnými fyzioterapeuty.

Mezi vylučovací kritéria patřily:

– obecné kontraindikace oboru rehabilitační a fyzikální medicíny (RFM);
– speciální kontraindikace balneoterapie;
– perorální medikace hormonální (zvl. trvale vyšší dávky kortikosteroidů).

V souladu se zahraničními výzkumy mohly děti s asthma bronchiale (AB) užívat inhalační kortikosteroidy, u kterých je srovnatelná hladina kortizolu ve slinách a v krvi [8]. Inhalační kortikosteroidy (IKS) jsou nejúčinnější preventivní antiastmatika při léčbě AB [3].

a) Ve SLLB tvořily děti s koloběhem homogenní soubor s diagnózou XXIV/2 – obezita: 16 dětí (6 hochů a 10 dívek), průměrný věk 10,85 let. Z nich pouze jeden chlapec (alergik na bodnutí hmyzem) užíval jednou denně analergikum Jovesto 5 mg, všechny ostatní děti byly bez farmakoterapie.
b) V PLL tvořilo soubor dětí s koloběhem 23 dětí (z toho 18 chlapců a 5 dívek), průměrný věk 10,2 let. V PLL byly děti léčeny pro diagnózy: 16 dětí s AB, tři děti se stavy po recidivujících pneumoniích (jedno dítě prodělalo dokonce osm zápalů plic během posledních 12 měsíců), jedno pro obezitu, jedno pro chronickou spastickou AB, dvě pro dermorespirační syndrom. Pouze čtyři děti sledovaného souboru užívaly denně různé inhalační kortikoidy v minimální dávce, 14 dětí užívalo rozličná antihistaminika a pět dětí bylo zcela bez medikace.
c) Kontrolní soubor 10 dětí v PLL z prvního turnusu dětí (7 chlapců a 3 dívky) bez koloběhu měl průměr věku 10,3. Děti byly léčeny pro diagnózy: osm dětí pro AB, dvě děti pro pokles imunity – z nich jedno mělo suchou formu atopického ekzému. Bez medikace byly tři děti, jedno dítě pro AB užívalo dlouhodobě inhalační kortikoid, ostatní děti užívaly různá antihistaminika.

U druhého srpnového turnusu v obou lázních nebylo možno sestavit kontrolní skupinu dětí jednak pro nástup do lázní většího počtu dětí ve věku > 12 let v SLL Bludov a jednak v PLL pro vyšší počet dětí s trvalou medikací vyšších dávek perorálních kortikoidů. V klinických studiích je velmi obtížné utvořit homogenní soubor věkově, diagnózou, stavem funkcí a farmakoterapií. Navíc u druhého turnusu v srpnu 2020 nebylo pro nepříznivé meteorologické podmínky (s několikadenním trvalým deštěm) možné provedení vyšetření po první jízdě koloběhu ani po poslední jízdě koloběhu, proto jsou u souboru dětí druhého turnusu pouze vstupní a výstupní hodnoty (vždy před první a před poslední jízdou).

Metodika/image pilotní studie

Všechny děti pilotní studie absolvovaly KLLRP v plném rozsahu vč. stravování a režimových opatření shodně jako děti do pilotní studie nezařazené. Děti měly koloběh zařazený v rámci outdoorové pohybové aktivity 3× týdně, celkem 12×. V rámci jednoho 30min. tréninku koloběhu ujely děti obvykle vzdálenost 3–6 km v závislosti na zvolené náročnosti trasy lázeňských lesoparků (mapky s parametry dle GPS jsou uloženy na ČIL MZ ČR). U koloběhu dětí nebyla měřítkem dosažená vzdálenost, podmínkou bylo pouze dodržení doby trvání pohybové aktivity. Z hlediska terénu se jednalo o kombinaci jízdy po asfaltu a po upravených přírodních cestách lázeňských lesoparků s mírným převýšením. Před jízdou děti standardně absolvovaly 5min. rozcvičku řízenou fyzioterapeuty, po koloběhu následovalo 5min. vydýchání ve stoji. Nebyly použity žádné speciální strečinkové postupy individuální ani skupinové ani individuální LTV. Děti absolvovaly všechny procedury shodně pro děti stejné diagnózy (např. skupinové kondiční cvičení v terénu s dechovou rehabilitací, hydrokinezioterapii v rehabilitačním bazénu, saunu, inhalace Vincentkou). Stravování v SLLB bylo shodné pro všechny děti (homogenní soubor léčených pro obezitu). V PLL měly děti racionální stravu kromě dvou dětí s polyvalentní alergií (1× bezlepková strava, 1× individuální dieta pro alergii na různé druhy ovoce).

Děti zařazené do výzkumu koloběhu jezdily ve skupinách za odborného vedení a doprovodu proškolených fyzioterapeutů (se zkouškami a certifikací pro koloběh, školení provedla firma KOSTKA – kolobka, s.r.o.). Podmínkou pro řádné provádění koloběhu bylo naučit dětské probandy pravidelnému střídání odrazové nohy (pokud možno za jízdy, což zvládly všechny děti). Pro srovnatelnost výsledků použily děti koloběžky rozměrů odpovídajících jejich výšce, ale všechny jezdily na typově stejné koloběžce od jednoho výrobce (KOSTKA – kolobka, s.r.o.).

Lékařské vyšetření při přijetí a před propuštěním

V rámci vstupní a výstupní prohlídky byly děti vyšetřeny lázeňským lékařem-pediatrem, zvykle byly zaznamenány údaje hmotnosti a výšky a výpočet body mass indexu (BMI). Vážení se provádělo klasicky ve spodním prádle, bez obuvi, za standardních podmínek ráno, nalačno. Hmotnost byla měřena na bioimpedanční váze TANITA BC-100. Pro zjištění rozložení hmotnosti byly doplňkově použity dvě shodné pérové čtvercové váhy, při stoji rozkročném, v klidu, každá noha na jedné váze. Měření výšky probíhalo u pevného výškoměru za standardních podmínek dle platného doporučení [1,2]. Ze získaných výsledků se vypočítal BMI podle následujícího vzorce:

_{BMI =} hmotnost [kg]

výška [m] × výška [m]

Následně byly děti vždy vyšetřeny výzkumným týmem (rehabilitačním lékařem, odběr slin zajistili vědečtí pracovníci Endokrinologického ústavu Praha). Vyšetření obsahovalo:

– baterii obecně známých kineziologických testů [5,7,9–13];
– známé testy vyšetření zkrácení kosterních svalů dle Jandy et al. [14];
– vyšetření MEIS CK [15,16].

Testy obratnosti, vyšetření bioimpedanční, antropometrické údaje, měření obvodu pasu a další zvyklá měření [1,2,17] nejsou t. č. předmětem tohoto materiálu – zpracovávají se. Systém MEIS CK byl odborné veřejnosti ČR opakovaně představen [15,16], proto autoři uvádějí jen stručné shrnutí jeho základních principů.

Jedná se o vyšetření lege artis prováděných úkonů kineziologického rozboru a vyšetření palpací dostupných měkkých tkání pohybového systému. Nálezy jsou manuálně přes klávesnici počítače vloženy do softwaru PC s programem CK, který každý údaj zpracovává matematickým modelem. MEIS CK používá vyšetření 12 myofasciálních pohybových řetězců vpravo a vlevo (tj. 24) [15,16]. V systému vyšetření horizontálních segmentových reflexních dějů používá 30 úrovní (jednotlivých míšních segmentů) vpravo a vlevo, tj. Celkem 60 hodnot [15,16]. Znamená to, že systém MEIS CK kombinuje a propočítává základní informace získané z 60 × 24 = 1 440 iteračních hodnot. Jedná se o systém ve světě unikátní, protože používá inovativní způsob vyhodnocení pohybového systému. Výstupem jsou číselné hodnoty a grafy, tím je MEIS CK objektivní a nezatížený subjektivním vlivem, splňuje tak požadavky medicíny založené na důkazech (EBM – evidence-based medicine). S daty lze statisticky pracovat I v longitudinálních studiích. U souborů dětí s koloběhem se využila pouze diagnostická část v sestavě aktivních a pasivních pohybů a manuálního vyšetření reflexních změn měkkých tkání pohybového systému (TrPs – trigger points) v přesném algoritmu softwaru MEIS CK. U každého dítěte obsahovalo každé jedno vyšetření CK vždy 46 testů.

Autoři této pilotní studie předkládají data celkové pohybové dysfunkce (CD) z vyšetření dětí samostatně prvního turnusu po přijetí do lázní, a to před první jízdou koloběhu a po ní. Totéž na výstupu před jízdou a po poslední 12. jízdě koloběhu. U kontrolního souboru byly děti vyšetřeny jednou na vstupu a jednou na výstupu. U dětí druhého turnusu proběhlo vyšetření na vstupu před první jízdou a na výstupu před poslední jízdou (viz výše). Výsledky vyšetření byly zaznamenány v MEIS CK ve 4stupňové škále tíže nálezů omezení pohybů a palpačních nálezů v měkkých tkáních:

1. norma;
2. lehká porucha funkce s cca 30% omezením pohybů a tíží TrPs;
3. středně těžká dysfunkce s omezením pohybu na cca 60 % a tvrdší a větší TrPs;
4. velmi těžká dysfunkce nebo pohyb nešlo vůbec provést, TrPs aktivní. (4. stupeň výzkumný tým nezaznamenal, proto se neobjevuje v grafech ani v tabulkách).

Výstupy diagnostiky v podobě číselných hodnot umožňují škálování sledovaného parametru do tří pásem. Zásadním kritériem pro sledování efektu úprav poruch funkcí pohybového systému po KLLRP a koloběhu je dynamika změn sledovaného parametru CD v nálezu MEIS CK.

Výsledky nálezů vyšetření zkrácených svalů byly provedeny v typickém tříbodovém škálování dle Jandy et al. [14]:

0 – norma;
1 – středně zkrácený sval;
2 – těžké zkrácení svalů či kontraktura.

Škálování zkrácených svalů autoři pro statistická zpracování (která jen obtížně pracují s hodnotou 0 při porovnání s měřením bioimpedance TANITOU atp.) povýšili ve zpracovaném materiálu o jednotku výše (čili na stupně 1, 2, 3). V návaznosti na zkušenosti z praxe s dospělými probandy koloběhu a chůzí typu Nordic Walking [15,16] zde autoři prezentují změny nálezů u m. rectus femoris a m. iliopsoas.

Diskuze k výsledkům parametru celkové dysfunkce

V grafech parametru CD (graf 1 a 2) autoři prezentují součty číselných hodnot funkčních poruch pohybového systému dle algoritmu a matematického modelu MEIS CK, a to na začátku a na konci KLLRP (viz poznámky u grafů). Dvojí vyšetření MEIS CK u prvních turnusů v SLLB a PLL korelují v současnosti s výsledky hodnot kortizolu ve slinách (před prvním koloběhem a po něm a před posledním koloběhem a po něm). U kontrolního souboru a u druhého turnusu dětí SLLB a PLL jsou uvedeny hodnoty na začátku a na konci lázeňské léčby (graf 1 a 2).

U dětí SLLB oba grafy (graf 1 a 2) ukázkově dokumentují výrazný efekt KLLRP. Vstupní a výstupní vyšetření u grafu 1 u dětí SLLB prokazují současně zlepšení jak po prvním koloběhu, tak dokonce ještě I po posledním koloběhu.

U souboru dětí s koloběhem v PLL došlo rovněž k výrazně pozitivnímu vlivu KLLRP na zdravotní stav dětí obou turnusů. Po prvním koloběhu a před posledním koloběhem prvního turnusu došlo k obdobnému zlepšení funkcí pohybového systému jako u dětí SLLB. U posledního koloběhu došlo mimo vliv vyšetřujícího týmu k tomu, že děti PLL vzaly poslední koloběh jako závod o prvenství a poněkud se vyčerpaly svalově – jak ukazuje „žlutá“ barva posledního krabicového grafu (graf 1). Aktuální nález CD pohybového systému posledního vyšetření je nepatrně horší proti hodnotě („šedé“) před posledním koloběhem. Autoři čekají na zpracování hladin kortizolu ve slinách s otázkou, nakolik se „větší“ pohybová zátěž a „stres“ ze spontánního závodění (byť s pozitivním nábojem a motivací dětí PLL) odrazí na aktuální produkci kortizolu ve slinách. Rozhodně lze usuzovat, že astmatické děti PLL zatížily při závodění téměř nadlimitně svůj pohybový systém a při vyšetření systémem MEIS CK bezprostředně po koloběhu nestačila svalovina obnovit fyziologické parametry. U kontrolního souboru dětí (bez koloběhu) dokumentuje graf 1 výrazný efekt KLLRP v parametru CD. V porovnání s nálezy u dětí s koloběhem jak v PLL, tak v SLLB ovšem nedosahuje markantního zlepšení nálezů jako u dětí s koloběhem.

Autoři předkládají výsledky porovnání změn nálezů vyšetření (zkrácení) m. rectus femoris a vyšetření (zkrácení) m. iliopsoas. Hodnoty jsou uvedeny v součtech nálezů vpravo a vlevo dohromady, protože ze všech 49 dětí v SLLB a PLL byly jen tři děti leváci (ruka i dominantní dolní končetina). Vzhledem k relativně malému počtu probandů předkládají autoři výsledky v tabulkách u skutečného počtu probandů: v hladinách normy (1), lehce až středně zkráceného svalu (2) a těžšího zkrácení (3). Pro lepší názornost přesunu od těžších nálezů zkrácených svalů k fyziologické délce na konci lázeňské léčby následují souhrnné grafy s vynesením hodnot v procentech vůči souhrnné skupině s odlišením pro m. rectus femoris a pro m. iliopsoas.

Diskuze k výsledkům vyšetření délek svalů m. rectus femoris a m. iliopsoas

a) Vliv KLLRP a koloběhu u sledovaného souboru 16 dětí v SLLB

Pro jednoznačnost nálezů lze spojit diskuzi ke všem hodnotám (tabulky a grafy současně) vyšetření zkrácených svalů m. rectus femoris a m. iliopsoas. Tabulky I grafy jednoznačně prokazují dosažení fyziologických hodnot délek svalu u m. rectus femoris I m. iliopsoas na konci KLLRP s koloběhem u všech dětí SLLB čili ve 100 %.

b) Vliv KLLRP u sledovaného souboru 23 dětí s koloběhem PLL Jeseník a u kontrolního souboru 10 dětí bez koloběhu.

Diskuzi k tab. 1 a 2 a ke grafům 3 a 4 lze pro výborné výsledky obou turnusů (23 dětí s koloběhem) spojit v celek. Tabulky I grafické zpracování u dětí s koloběhem potvrzují výrazně pozitivní vliv KLLRP s koloběhem na protažení zkrácených m. rectus femoris a m. iliopsoas. Na konci pobytu přetrvávalo výraznější zkrácení m. rectus femoris u čtyř dětí a u devíti dětí zkrácení m. iliopsoas. Grafy lépe postihují pozitivní trend u obou souborů (turnusů) dětí s koloběhem k fyziologickým hodnotám nálezů (modře). Při ukončení KLLRP zřetelně ubylo hodnot ve škále pásma 3 (červeně), pozitivní je přesun do pásma 2 (okrová-oranžová) a zvýšení počtu dětí v pásmu 1 – fyziologických hodnot (modře). Relativně nižší procento návratu k fyziologické délce svalů u dětí PLL proti výsledkům SLLB mohlo být dáno množstvím deštivých chladných dní v srpnu 2020 s lehce omezenou sumární hodnotou outdoorových aktivit KLLRP v Jeseníku (míněny terénní túry – klimatoterapie, hry, sporty), přestože koloběh absolvovaly 12× jako děti SLLB.

Tab. 1 a 2 s grafy 3 a 4 prezentují rovněž výsledky u kontrolního souboru 10 dětí PLL. Výsledky dětí bez koloběhu nejsou tak markantní jako u dětí s koloběhem. Zlepšení je u nich o něco výraznější u m. rectus femoris, těžší zkrácení svalu m. iliopsoas při ukončení lázeňské léčby přetrvává u stejného počtu dětí kontrolního souboru jako na vstupu. Celkově nálezy vyznívají nadějně ve prospěch zařazení koloběhu do pravidelných outdoorových aktivit dětí v lázních.

Výsledky souborů dětí PLL ve srovnání s jednoznačnými výsledky všech vyšetřených obézních – nicméně jinak zdravých dětí SLLB – potvrzují do určité míry fragilnost astmatiků pro silový a vytrvalostní výkon. Rozhodně se u astmatických dětí nedá hovořit o vybalancované odolnosti na vyšší motorickou zátěž na konci KLLRP. Děti by potřebovaly patrně buď delší dobu léčby (adaptace I kardiovaskulárního systému) s postupně navyšovanou motorickou zátěží frakcionovaným tréninkem síly, vytrvalosti, event. I rychlosti (doba pobytu by patrně byla optimální 6–8 týdnů, jako tomu bylo v dřívější legislativě), anebo astmatické děti potřebují udržování a řízení zátěže motorické aktivity specialisty oboru RFM a fyzioterapie i v domácím prostředí celoročně. U respiračně nemocných dětí možná ukáže zpracování dalších dat z výzkumu, nakolik se podílí na přetrvávání pohybové patofyziologie pojivová složka vůči myogenní, zda dominující astenický habitus ovlivňuje svalovinu, event. nakolik jsou děti ovlivněny kortikoidní terapií (v tomto okamžiku se samozřejmě jedná o akademické řečnické otázky, které v.s. zodpoví pokračující výzkum).

Závěrem diskuze lze říci, že v dostupné literatuře existují publikace o koloběhu u sportovců či zdravé populace, minimální počet informací se týká vztahu koloběhu seniorů a zdravého stárnutí čili sféry wellness.

Obézní děti SLLB se pohybově výrazně zlepšily, komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče s přidaným koloběhem v outdoorových aktivitách přinesla výrazný benefit jejich zdravotnímu stavu. Výsledky souboru dětí PLL s koloběhem v souhrnu prokazují, že obdobně jako u dětí SLLB na konci KLLRP vykazují výrazný posun k normě. Obézní, ale jinak zdravé děti ze SLLB měly jednoznačně lepší výsledky proti dětem z PLL, které jsou reálně nemocné respiračně a mnohdy ve značné dekondici při přijetí do lázní. U některých jednotlivě posuzovaných astmatických dětí se autorům pilotní studie jeví, že běžná pohybová zátěž je pro ně již nadlimitní.

Autoři prezentují pilotní studii vlivu koloběhu u nemocných dětí, což nemá t. č. porovnání s podobnou studií v zahraničí ani na domácí půdě. Pilotní studie je první částí plánovaného dlouhodobého projektu základního výzkumu koloběhu u dětí za léčby vlázních. Autoři si jsou vědomi skutečnosti, že kontrolní soubor je relativně malý proti ostatnímu počtu dětí pilotní studie a nelze bez pokračování ve výzkumu a dalších důkazů vlivu koloběhu na pohybový systém mladších školních dětí vydávat stávající výsledky za absolutní. Dosavadní vyhodnocení jsou však velmi nadějná.

Závěr

Pilotní studie prokázala jednoznačně výrazný pozitivní vliv KLLRP na stav pohybového systému dětí 6–12letých v SLL Bludov a PLL v Jeseníku. Jednoznačně byl prokázán pozitivní vliv koloběhu na pohybový systém mladších školních dětí při léčbě v lázních oproti kontrolnímu souboru dětí I přesto, že samotný kontrolní soubor dle očekávání též průměrně zlepšil stav pohybového aparátu. Cíl pilotní studie byl splněn.

Hypotézy:

1. Po 4týdenní pohybové aktivitě u dětí s KLLRP a s koloběhem dojde ke zvýšení celkové pohybové kondice, tzn. dojde ke snížení počtu dysfunkcí v kineziologickém nálezu CD. Hypotéza byla potvrzena.
2. U kontrolního souboru dětí s KLLRP bez koloběhu dojde ke stejnému zlepšení celkové pohybové kondice (parametr CD). Hypotéza nebyla potvrzena, děti s koloběhem dosáhly lepších výsledků na výstupu proti kontrolnímu souboru dětí.
3. Po KLLRP s koloběhem dojde k protažení m. rectus femoris a m. iliopsoas, a to bez cíleného strečinku a bez individuální LTV na neurofyziologickém podkladě. Hypotéza byla potvrzena.
4. Po KLLRP bez koloběhu dojde ke shodnému protažení zkrácených svalů m. rectus femoris a m. iliopsoas, a to bez cíleného strečinku a bez individuální LTV na neurofyziologickém podkladě. Hypotéza nebyla potvrzena, děti s koloběhem dosáhly lepších výsledků na výstupu proti kontrolnímu souboru dětí, což svědčí ve prospěch koloběhu.

Výsledky ukazují na pozitivní efekt KLLRP u všech sledovaných souborů vč. kontrolního souboru dětí. Děti s koloběhem dosáhly lepších výsledků proti dětem kontrolního souboru.

_{Poděkování za spolupráci}

Autoři vyjadřují poděkování Endokrinologickému ústavu, konkrétně paní ředitelce doc. RNDr. Běle Bendlové, CSc., a spoluautorům. Nemenší díky patří též spolupracujícím poskytovatelům zdravotní péče – vedení Státních léčebných lázní Bludov (panu řediteli Ing. Václavu Dvořákovi, MBA) a Priessnitzovým léčebným lázním a.s. v Jeseníku (panu řediteli Ing. Romanu Provazníkovi). Speciální dík patří firmě KOSTKA – kolobka, s.r.o. a jejímu řediteli Petru Neugebauerovi.

Zpracování slinných vzorků bylo podpořeno MZ ČR-RVO (Endokrinologický ústav – EÚ, 00023761).

Doručeno/Submitted: 15. 2. 2021
Přijato/Accepted: 23. 5. 2021

Korespondenční autor
Mgr. Zdeněk Třískala
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého náměstí 4
128 01 Praha 2
e-mail: zdenek.triskala@mzcr.cz

Literatura

1. Kunešová M, Kalousková P, Taxová Braunrová R et al. Obézní pacient v ordinaci praktického lékaře. Čas Lék Čes 2020; 159: 104–110.
2. Kytnarová J, Aldhoon Hainerová I, Boženský J et al. Obezita u dětí. Standard léčebného plánu. Česká obezitologická společnost ČLS JEP 2011. [online]. Dostupné z: www.obesitas.cz/download/doporuceny_postup_prevence_a_lecby_detske_obezity.pdf.
3. Neumannová K, Kolek V et al. Astma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc. Praha: Mladá Fronta 2018: 67–74.
4. Kolář P et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén 2009: 159–169.
5. Lewit K. Zřetězení funkčních poruch pohybové soustavy. Čas Lék Čes 1987; 4: 1310–1312.
6. Véle F. Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie. Praha: Triton 2012.
‘7. Pastucha D, Chmelík F, Canibal H et al. Pohybová aktivita v prevenci a terapii dětské obezity. Čes-slov Pediat 2019; 74(2): 102–105.
8. Blair J, Adaway J, Keevil B et al. Salivary cortisol and cortisone in the clinical setting. Curr Opin Endocrinol Diabetes Obes 2017; 24(3): 161–168. doi: 10.1097/MED.0000000000000328.
9. Bross JM, Fetto J, Rosen E. Vyšetření pohybového aparátu. Praha: Triton 2005: 410–483.
10. Gúth A. Rehabilitácia pro medicínské, pedagogické a ošetrovatelské odbory. Bratislava: Liečŕeh 2014: 96–102.
11. Gúth A. Propedeutika v rehabilitácii pre fyzioterapeutov. Bratislava: Liečreh 2006: 54–68.
12. Gúth A. Vyšetrovacie metodiky v rehabilitácii. Bratislava: Liečeh 2008: 74–82.
13. Janda V. Základy kliniky funkčních (neparetických) hybných poruch. Brno: ÚDVZP 1982: 85–88.
14. Janda V et al. Svalové funkční testy. Praha: Grada 2004: 311–328.
15. Jandová D. Existence expertních informačních systémů ve fyzioterapii. Rehabil Fyz Lék 2009; 16(4): 150–154.
16. Jandová D, Morávek O. Změny v pohybovém systému po Nordic walking. Rehabil Fyz Lék 2011; 18(2): 47–49.

Článek byl uveřejněn s laskavým svolením redakce Rehabilitace a fyzikální lékařství.
www.prolekare.cz/casopisy/rehabilitace-fyzikalni-lekarstvi