Největší české řetězce lékáren sdružené do Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) se spojily se svými zahraničními kolegy ze Slovenska a Maďarska a na národních úrovních chtějí prosazovat své zájmy. Sdružení Evropské federace EFPC (European Federation of Pharmacy Chains) odstartovalo svou činnost letos v lednu a v jejím čele je bývalý šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Zdeněk Blahuta.

Zjednodušeně lze říci, že instituce bude vesměs hájit opačné zájmy než Česká lékárnická komora. Spíše než prosazovat nové zákony, o což usiluje právě komora, chce zachovat ty stávající, liberální. „My nejdeme cestou, že jenom náš provozovatelský model je správný, my tvrdíme, že z té variability čerpají nejvíce pacienti a budeme rádi, pokud se nebude zvyšovat míra regulace v našich zemí,“ sdělil včera novinářům Blahuta.

Česká lékárnická komora, v jejímž čele stojí Lubomír Chudoba, již dlouhodobě prosazuje, aby lékárny mohli většinově vlastnit pouze lékárníci. Tuto regulaci v posledních letech zavedlo například Maďarsko nebo Polsko. Lubomír Chudoba tvrdí, že lékárenství, podobně jako jiné svobodné profese typu architekti, advokáti či notáři, by měl provozovat pouze příslušník oboru a člen daných profesních komor, které zřizuje zákon.  „Jde o určitou garanci, že povolání nebude vykonáváno čistě komerčně za účelem zisku, a také je tím umožněna vyšší míra angažovanosti profesních komor, které musejí spoluobčanům ručit za kvalitu a nezávislost poskytovaných služeb,“ uvedl již dříve pro časopis Terapie. Podle Chudoby „řetězce připravují nabídku cen a sortiment preferovaných léčivých přípravků s vidinou co nejvyššího zisku, bez ohledu na přání nebo potřeby pacientů.“

Sdružení versus komora

Proti tomu se nové sdružení, které v České republice zastupuje zhruba 26 % trhu, vymezilo. Mj. prezentovalo výsledky kontrol SÚKL z let 2016 a 2017, podle kterých kvalita péče v síťových lékárnách dosahuje v průměru lepších výsledků než u jejich konkurence. Podle informací sdružení bezchybnou péči zaznamenal SÚKL u řetězcových lékáren předloni téměř v 76 % případů, zatímco u konkurence v necelých 56 %. Řetězce argumentují také propracovaným systémem vzdělávání svých zaměstnanců a dostupností péče, zejména pokud jde o otevírací hodiny o víkendech. Podle analýzy APLS mají řetězcové lékárny v neděli v průměru otevřeno 9 hodin, zatímco ostatní apatyky pouze 1,55 hodin.

Další sporný bod představuje například hustota sítě lékáren, která by podle České lékárnické komory měla být regulována, a to optimálně krajskými úřady, které apatyky registrují. „Důvodem pro vznik nové lékárny může být nová zástavba nebo zánik stávající lékárny, aby byla zachována nebo dodržena dostupnost lékárenské péče pro české občany, nikoliv však zvyšování zisku některých provozovatelů. Skutečně není únosné, aby na jedné ulici, jen o padesát metrů dále, vznikala vedle kvalitně fungující lékárny další,“ konstatoval Lubomír Chudoba před časem. Komora si v této souvislosti stěžuje na tvrdé praktiky řetězců, které si často otevřou lékárnu bezprostředně vedle té stávající, již během krátké doby „zlikvidují“.

Sdružení podle očekávání oponuje.  „Rozhodně budeme rozporovat případné předložení návrhu, který by měl regulovat vznik nových lékáren,“ konstatoval Josef Vaníček, výkonný ředitel APLS.

Nové sdružení plánuje jednat se zákonodárci, ministerstvem, SÚKL i dalšími regulátory národního trhu. Zároveň chce využít mezinárodní spolupráci a v této souvislosti chystá srovnávací analýzu podmínek regulace v jednotlivých zemích. Kromě zmíněných slovenských (APSL) a maďarských členů (HGYSZ) EFPC jedná s pozorovateli z řad zástupců lékárenských řetězců z Polska a Srbska, v úzkém kontaktu je  také se zástupci z Litvy a Estonska, stejně jako z Rumunska.