Maryam Sofo je osmdesátiletá vdova. Žije v táboře pro vysídlené v nigerijském městě Bama. Pochází však z města Banki. Žila v něm i s rodinou, která ovšem před dvěma roky rodné město opustila, časté útoky činily tamní život nesnesitelným. Maryam kvůli zdravotnímu stavu odejít nemohla a tak zůstala. Byla příliš slabá na to, aby mohla chodit na dříví a vařit si, přežívala díky jídlu od humanitárních organizací. Loni na podzim se jí podařilo znovu nabrat sílu a v listopadu odešla za synovou rodinou do šedesát kilometrů vzdálené Bamy. Tam zjistila, jak je těžký život v táboře pro vysídlené.
„Přišla jsem před dvaceti dny, krátce po každoměsíční distribuci jídla a základní pomoci v táboře. Od chvíle, kdy jsem dorazila, jsem nedostala nic. Nemám jídlo, deku, kanystr na vodu ani matraci na spaní. Mám jen to oblečení, které mám na sobě,“ popisuje obtížný život v táboře Maryam.
„Lidé uvázli v táborech na celá léta. Mimo tábor se mohou pohybovat jen omezeně, což jim brání v tom, aby se mohli o sebe postarat. A kvůli pokračujícímu konfliktu mají pramalou šanci na návrat domů,“ přibližuje Luis Eguiluz, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Nigérii.
Jsou závislí na humanitární pomoci a málokdy se dá s přidělenou pomocí vyjít. „Humanitární pomoc je nedostatečná a nekryje všechny potřeby, ať už jde o zdraví, vodu, přístřeší nebo ochranu. V Gwoze jsme zaznamenali sníženou distribuci jídla, v Pulce jsou nedostatečné dodávky vody a čtyři tisíce lidí v tranzitním táboře tam čekají na přidělení přístřešků. Podobné je to v Bamě, kde nově příchozí někdy měsíce spávají pod stromy nebo sdílí společné přístřeší s dalšími 70 lidmi,“ uvedl Luis Eguiluz.
800 tisíc osob bez humanitární pomoci
Výsledkem špatných životních podmínek v táborech a nedostatku pomoci vznikají zdravotní problémy. Nedávno se na některých místech objevila cholera. „Lékaři bez hranic museli rozšířit své aktivity v Maiduguri a několika dalších městech ve státě Borno a Jobe kvůli výskytu cholery. Jen v roce 2018 Lékaři bez hranic ošetřili více než osm tisíc pacientů s cholerou a 332 700 lidí proti této nemoci očkovali,“ přibližuje zdravotní koordinátor Lékařů bez hranic v Nigérii Louis Vala.
Na počátku letošního ledna Lékaři bez hranic v Maiduguri čerstvě vysídleným lidem poskytovali lékařskou pomoc, distribuovali mezi ně deky a mýdlo, stavěli latríny. Během několika týdnů přijelo do Maiduguri přes osm tisíc lidí, kteří uprchli před vyostřujícími se boji na severu státu Borno.
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) ovšem odhaduje, že 800 tisíc lidí žije v oblastech, kam se humanitární pomoc vůbec nedostane. K dispozici je jen málo informací o tom, v jakých podmínkách žijí a jakou pomoc potřebují. Nicméně varující je, v jakém zdravotním stavu jsou lidé, kteří z těchto oblastí přicházejí. Podle epidemiologické studie, kterou provedli Lékaři bez hranic v září 2018, trpělo 8,2 procenta dětí přicházejících do Bamy vážnou akutní formou podvýživy. To je vysoce nad mezinárodně uznávanou hranicí krizové situace.