Zhruba 20 let se ve společnosti hovoří o tzv. syndromu vyhoření. Jde o reakci organizmu na chronický stres spojený převážně s prací, jež je charakteristická vyčerpáním organizmu a únavou, ke které se přidávají pocity ztráty smyslu, neefektivity a zvýšeného cynismu. Syndrom vyhoření doprovázejí pocity „vybité nebo vybíjející se baterky“, při kterých těžko hledáme něco, co nás nabije zpátky. Podle odhadů se v České republice s tímto problémem potýká zhruba 20 % populace. „K vyhoření mají blíže lidé, kteří jsou senzitivnější, nicméně je zde i velký vztah k profesím. Častěji se syndrom týká povolání, která jsou spojena s velkou odpovědností a přicházejí do kontaktu s lidmi, ať už jde o manažery, lékaře či učitele,“ říká prof. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN v Praze.

Syndrom vyhoření zatím není uznanou klinickou diagnostickou jednotkou, byť takové návrhy  na úrovni psychiatrické obce čas od času padají. S tím souvisí i fakt, že zatím neexistují oficiální statistiky popisující prevalenci problému. „Myslím, že se za nějaký čas stane syndrom vyhoření klinickou jednotkou právě proto, že frekvence jeho výskytu v naší společnosti, která žije v obrovském spěchu, narůstá,“ konstatoval přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. s tím, že pokud dotyčný neudělá preventivní či léčebné opatření, syndrom přechází do poruchy nálady nebo do neurotické diagnózy, která již klinickou jednotkou je.

U syndromu vyhoření je klíčové stavu „vybité baterky“ dlouhodobě předcházet. „Jasně oddělovat svoji práci od volného času, mít nějaké koníčky a přiměřený životní styl a hýbat se. Jestliže už je baterka vybitá tak, že tyto věci nefungují, je na místě léčba.  Vědecká literatura ukazuje, že i dlouhodobé volno v podobě dvou až tří měsíců může velmi významným způsobem pomoci. Bohužel ne každý si jej může dovolit, pak přichází na řadu psychoterapie, anebo medikace,“ uvedl prof. Ptáček.

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v této souvislosti vytvořila tým odborníků, psychologů i psychiatrů, kteří svým kolegům napříč VFN a 1 LF UK pomáhají, pokud se cítí vyhořelí.