Průměrná délka spánku se v posledních desetiletích celosvětově výrazně zkracuje, až o dvě hodiny denně. Zároveň roste množství poruch spánkového rytmu. V důsledku toho se zvyšuje výskyt řady jiných psychických nebo medicínských problémů, například metabolického syndromu a obezity, diabetu, hypertenze, rizika srdečních a cévních mozkových příhod, poruchy imunity i nálad s převažující depresivní složkou.

Jednou z nejvýznamnějších potíží je porucha cirkadiánního rytmu, tedy tzv. centrálních biologických hodin člověka. Tento rytmus u lidí ovlivňuje nejen spánek, ale i chování, hladinu hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus. Významně jej usměrňuje spánkový hormon melatonin, jejž si tělo vytváří v hypofýze. „Vylučování melatoninu je ovlivněno jednak naší osobní dispozicí, která s věkem klesá, ale zároveň expozicí světlu v denní době. Čili kdo se během dne dostane málo na světlo, může mít v noci nižší hladinu melatoninu,“ konstatuje prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.  Platí to i opačně, kdo se vystavuje světlu v nočních hodinách, může mít hladinu melatoninu sníženou, anebo je vylučována později. V souvislosti s tímto principem lékaři vysvětlují i neblahý vliv modrých světel z elektronických zařízení, která mohou spánek oddalovat a rušit. S tím se v dnešní době potýkají nejen dospělí, ale také děti.

Jak funguje melatonin

Pokles sekrece melatoninu lze například ve vyšším věku nahradit podáváním syntetického hormonu, který funguje stejně jako ten tělu vlastní. „Exogenní melatonin, podávaný perorálně, má slabý hypnotický účinek, ale silný účinek pro nastavení 24hodinového rytmu. Pomáhá například při léčbě změny rytmu po přeletu více časových pásem, léčbě nesprávného načasování doby spánku či při změně cirkadiánní periody u některých nevidomých,“ konstatoval prof. Šonka.

Situace kolem melatoninu na českém trhu je v současnosti trošku nejasná. Přípravky obsahující synteticky vyráběný hormon jsou vázané pouze na lékařský předpis. Ovšem vzhledem k tomu, že většina evropských zemí je řadí mezi volně prodejné léky, fakticky je lze v řadě lékáren zakoupit i v České republice. Proti užívání bez lékařského dohledu ovšem varuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Odborníci na spánkovou medicínu míní, že léčba by měla pomoci téměř všem pacientům s poruchami spánku. U některého druhu obtíží, například u osob se spánkovou apnoe, je s ohledem na řadu zdravotních rizik s tím souvisejících terapie klíčová. Přesto zůstává velké množství pacientů, které odbornou pomoc nevyhledá.