Nové terapeutické postupy jsou efektivnější
Neuškodí připomenout, že lymfomy dělíme na dvě skupiny – Hodgkinův a nehodgkinský. Hodgkinův lymfom většinou postihuje mladší osoby, kolem 20.–30. roku věku, nehodgkinské lymfomy se častěji vyskytují spíše u starších lidí.
Prognóza lymfomu byla ještě před 40–50 lety velmi špatná, jednalo se o neléčitelné onemocnění. V současnosti je 90–95 % lymfomů léčitelných, přičemž ve většině případů nedochází k relapsu. Nejčastější druhy lymfomů jsou u nadpoloviční většiny pacientů zcela vyléčitelné. Záleží na rozsahu postižení.
Výrazný pokrok ve výsledcích léčby pacientů s lymfomy přinesly biologická léčba i kombinace terapeutických postupů. Cíleně působící léky se zaměřují přímo na zhoubné nádorové buňky lymfatických uzlin, léčba je tak efektivnější i šetrnější vůči organismu.
Ke zlepšení prognózy těchto malignit přispěl také vznik Kooperativní lymfomové skupiny. Jedná se o profesní uskupení odborníků v oblasti diagnostiky a léčby lymfomů. Doc. MUDr. Pavel Klener, Ph.D., z Ústavu patologické fyziologie a 1. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze,popsal její činnost slovy: „Cílem skupiny je zajistit koordinovanou, kvalitní péči o nemocné s lymfomy v celé ČR. Součástí práce je i tvorba národních standardů diagnostiky a léčby lymfomů, ale i tvorba vlastních, moderních léčebných postupů.“
Kooperativní lymfomová skupina má svá centra pouze v několika nemocnicích v ČR. Jelikož se nejedná o jedinou nemoc, nýbrž o čtyři desítky různých druhů nádorových onemocnění lymfatických uzlin s různou prognózou i způsoby terapie, bylo by neproduktivní, kdyby každá nemocnice měla své vlastní centrum.
Včasný záchyt je klíčový, lymfom ale může být v úvodu asymptomatický
Pacienti často přicházejí k lékaři až v pokročilém stadiu lymfomu, což vysvětlil MUDr. David Balada, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. „Charakteristické je postižení mízních uzlin, které jsou často zvětšené, ale nebolestivé. Nemocný nemusí mít v úvodu žádné příznaky, onemocnění se ukáže například při jiném vyšetření,“ uvedl. Mezi celkové příznaky podle jeho slov patří nejčastěji únava, hubnutí, pocení, horečka bez infekční příčiny, může se také vyskytovat bolest břicha, zhoršené dýchání nebo kašel.
Odhalit lymfom může preventivní prohlídka, běžný rentgenový snímek hrudníku a ultrazvuk břicha.
Spolek Lymfomhelp pomáhá nemocným více než 14 let
Přestože je prognóza lymfomu velice příznivá, zjištění této diagnózy představuje nemalou zátěž po fyzické, psychické i sociální stránce. Oporou pacientů je spolek Lymfomhelp. Spoluzakladatelka Ing. Kateřina Klásková popsala jeho činnost: „Pacienti mohou čerpat informace z našeho webu či informačních příruček, které vydáváme. Nabízíme jim také edukační setkání, kurzy jógy nebo rekondiční výlety s lidmi se stejným onemocněním. Velmi důležitou oblastí, ve které se v poslední době stále více angažujeme, je také důsledné naplňování práv pacientů a zajištění přístupu nemocných k moderní, efektivní léčbě.“
Spoluzakladatelka spolku Lymfomhelp Ing. Kateřina Klásková na vlastní kůži poznala, jaké to je, být pacientem s lymfomem. Jak uvedla, k založení spolku ji inspirovali lékaři z královéhradecké nemocnice, v jejichž péči se ocitla.
Edukace a psychická podpora jsou nezastupitelné
Edukace dodá nemocným nejen potřebné informace, ale dokáže je také psychicky podpořit. Příkladem je unikátní projekt „Naděje pro ostatní nemocné s lymfomy“, který vznikl v roce 2019 v Kooperativní lymfomové skupině. Jedná se o knihu, jejímž obsahem jsou příběhy třiceti úspěšně vyléčených pacientů s lymfomem. Kniha je psychickou podporou pro ty, kteří s lymfomem bojují. Edukační materiál dále představuje např. Medikomiks, který se rozrostl o nový díl – Lymfom.
„Nejdůležitější je být pozitivní,“ konstatovala Monika Havrdová, edukační sestra z hradecké IV. interní hematologické kliniky. Pozitivní nálada podpoří činnost imunitního systému, který se lépe vypořádá s nemocí.
Evžena Janovská