Výskyt nádorových onemocnění mozku a míchy rok od roku mírně narůstá. Dokládají to i data z Národního onkologického registru ČR. U některých velmi agresivních typů mozkových nádorů, např. u glioblastomu, je i přes snahu lékařů a vědců prognóza pacientů stále velmi špatná. Odborníci vnímají World Brain Tumor Day jako příležitost k osvětě a apelu, aby se lidé o svůj mozek začali zajímat dřív, než bude pozdě.

 

O agresivitě a intenzitě progrese glioblastomu rozhodují jeho kmenové buňky

Již zmíněný glioblastom je předmětem práce českých vědců, která se v uplynulém roce svým dopadem zařadila mezi stovku nejlepších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature, a to v oblasti výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění. Dvě české vědecké skupiny se v ní zaměřují na kmenové buňky glioblastomu – jak upozorňují, právě ony rozhodují o agresivitě a intenzitě postupu tohoto nádoru a přispívají k jeho rezistenci vůči léčbě, čímž ovlivňují délku přežití pacienta.

„Zjistili jsme, že existuje skupina molekul zodpovědná za udržení tzv. kmenovosti buňky, tedy schopnosti sebeobnovy. Skupinu těchto regulačních molekul jsme ve zvýšené míře objevili ve vzorcích z lidských glioblastomů, tedy u těch nejagresivnějších maligních mozkových nádorů, a to nejvíce u tumorů s horším klinickým vývojem. Tím jsme prokázali, že horší prognóza pacientů souvisí s vyšší mírou zastoupení buněk s kmenovým potenciálem. Tento fakt může v budoucnu lékařům pomáhat v rozhodnutí, zda pacienta léčit agresivně,nebo méně agresivními postupy,“ vysvětlil prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK v Praze.

Jeho vědecká skupina spolu se skupinou prof. Ondřeje Slabého z výzkumného centra CEITEC v Brně tak přispěla dalším střípkem k poznání nádorového mikroprostředí, a tov rámci činnosti nedávno založeného Centra nádorové ekologie (CNE).

Jejich úspěch zároveň ilustruje celostátní vědeckou spolupráci, která se snaží nalézt své naplnění v založení Národního centra pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute, NCI). Centrum národního akademického výzkumu by mělo vzniknout díky evropským prostředkům, které bude rozdělovat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Radiochirurgie je šetrnější než např. protonový svazek

Nejmodernější radioterapeutickou metodou při léčbě nádorů mozku je radiochirurgie.

„Jedná se o aplikace vysoké dávky záření do malých objemů s přesnou lokalizací cílového objemu bez přímé vizuální kontroly a s prudkým poklesem dávky do okolí. Nejvíce se používá v léčbě mozkových lézí – nádorů či metastázy –, ale poslední dobou se stále více využívá také v léčbě neoperabilních nádorových ložisek v plicích, játrech, prostatěaj. Při radiochirurgii se záření aplikuje jednorázově nebo v několika málo frakcích, tedy tři- až pětkrát, což napodobuje chirurgický výkon. Na rozdíl od operace však trvá několik týdnů až více měsíců, než je nekrotizovaná léze po ozáření reparativními procesy odstraněna či fibrotizována. Léčebný efekt tedy není okamžitý, ale zpravidla se dostaví za dva a více měsíců,“ vysvětlil přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU a Masarykova onkologického ústavu v Brně prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. Výhodou kybernetického nože je přesnost ozáření, kterou umožňuje skutečnost, že systém se během ozáření automaticky sám naviguje. X-nůž a tomoterapie zase umožňují univerzálnější použití. Všechny uvedené systémy používané při radiochirurgii jsou šetrnější pro zdravou okolní tkáň než např. protonový svazek.

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN) již avizovala, že pro Neurochirurgickou a neuroonkologickou kliniku 1. LF UK a ÚVN Praha pořídí radiochirurgický přístroj.

„Zjistili jsme, že existuje skupina molekul zodpovědná za udržení tzv. kmenovosti buňky, tedy schopnosti sebeobnovy. Skupinu těchto regulačních molekul jsme ve zvýšené míře objevili ve vzorcích z lidských glioblastomů, tedy u těch nejagresivnějších maligních mozkových nádorů, a to nejvíce u tumorů s horším klinickým vývojem.“

Box image

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,

děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK v Praze

„Na počátku letošního roku jsme uzavřeli smlouvu na pořízení CyberKnife M6. Tento přístroj zcela naplňuje naše náročné požadavky na medicínský účel, použití i na technické parametry. Velkým přínosem pro pacienty bude i vybavení extrakraniální SBRT (z angl. stereotactic body radiation therapy – pozn. red.), které umožní přesně zacílit velmi vysoké dávky záření přímo na nádor, aniž by záření zasáhlo okolní zdravou tkáň. Po instalaci přístroje, kterou plánujeme na rok 2020, tak v ÚVN budeme moci poskytnout ročně několika stovkám neuroonkologických pacientů včas léčbunejmodernějšímimetodami, což výrazně zvýší kvalitu a úspěšnost léčby,“ hodnotí ředitel ÚVN prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

V oblasti neuroonkologického výzkumu se Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN aktuálně nejvíce věnuje genetice mozkových nádorů.

„Pro rozvoj oboru toto považujeme za zásadní. Z chirurgického pohledu nás prioritně zajímá vzájemný vztah a účinnost magnetické rezonance během operace a účinnost fluorescenčních technik. Studujeme přínos zobrazovacích technik, funkční magnetické rezonance a před-, per- a pooperačních traktografií. Adenomy hypofýzy jsou předmětem studia zejména ve vztahu k peroperační magnetické rezonanci a potenci endoskopické endonazální techniky. Její možnosti studujeme i u ostatních středočárových onemocnění lební báze. U meningeomů nás zajímá anatomie bazálních cisteren, charakter růstu nádoru a interface mozek – nádor,“ přiblížil přednosta zmíněné kliniky prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.

Sedm příznaků nádorů mozku

  • Zhoršené vidění

Zhoršení periferního vidění, aniž ho pacient zpočátku identifikuje, je nazýváno bitemporální hemianopsie. Národové onemocnění může být poprvé zjištěno právě při vyšetření oftalmologem.

  • Každodenní bolesti hlavy

Dlouhodobá nemizící bolest hlavy, často ihned po probuzení, která nereaguje na běžnou léčbu volně prodejnými léky.

  • Poruchy řeči

Zadrhávání nebo koktání, ale i neschopnost porozumět mluvenému slovu ukazují na poškození řečových center v mozku nádorem.

  • Ztráta sluchu v jednom uchu

Nádor může narušovat správnou činnost spánkového laloku.

  • Ztráta rovnováhy a jemné motoriky

Pacienti mají problémy s chůzí, rovnováhou a celkovou tělesnou koordinací.

  • Změny chování

Útlakem čelního laloku nádorem mohou propukat deprese, úzkosti, agresivní chování, ale také apatie.

  • Neplodnost

Pokud se nádor nalézá v blízkosti hypofýzy (podvěsek mozkový), nemůže tato centrální endokrinní žláza zodpovědná za produkci hormonů správně fungovat.