BMJ: COVID-19 – o důvod víc zanechat kouření

David Simons, Olga Perski a Jamie Brown se v aktuálním článku zveřejněném on-line na stránkách British Medical Journal Opinions zamýšlejí nad dosavadními opatřeními orgánů veřejného zdraví pro zmírnění průběhu pandemie nového koronavirového onemocnění COVID-19. Stávající doporučení se soustředí na hygienické návyky a omezení sociálních kontaktů. Jen malá pozornost zatím byla věnována podílu kouření tabáku jak na šíření onemocnění ve společnosti, tak na jeho průběhu u jednotlivce.

Autor připomíná, že COVID-19 je ve většině případů onemocněním dýchacích cest, kde podle současných poznatků dochází ke vstupu viru do buněk prostřednictvím receptoru ACE2, k replikaci viru a k vylučování virionů.

Výzkum podobného respiračního syncitiálního viru ukázal, že inhalovaný tabákový kouř zvyšuje rychlost přenosu a závažnost virových infekcí dýchacích cest. Proto je oprávněná domněnka, že kuřáci jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy COVID-19. Kouření cigaret kromě toho zahrnuje opakující se pohyby ruky k tváři a dotýkání se konce vkládaného do úst, což opět představuje cestu infekce do organismu. Navíc v zemích, které se staly významnými ohnisky COVID-19 (Čína, Jižní Korea, Itálie), je vysoká míra zastoupení kuřáků v populaci (19–27 %).

Věrohodné důkazy o tom, zda jsou kuřáci vystaveni zvýšenému riziku onemocnění COVID-19, jeho těžšího průběhu i úmrtí, zatím nejsou k dispozici. Existuje jeden článek (Guan W, NEJM 2020) uvádějící výsledky u 1099 laboratorně potvrzených případů COVID-19, podle kterých 12,4 % (17 ze 137) aktivních kuřáků zemřelo, vyžadovalo přijetí na jednotku intenzivní péče nebo mechanickou podporu ventilace – ve skupině osob, které nikdy nekouřily, byl poměr jen 4,7 % (44 z 927).

V Číně, která donedávna vedla v počtu nakažených, byla v souvislosti s COVID-19 potvrzena vyšší úmrtnost mužů oproti ženám (4,7 % oproti 2,8 %) – a rovněž prevalence kouření mezi muži je v Číně vyšší (48 %) oproti ženám (3 %). Je pravděpodobné, že míra zastoupení kuřáků je vysoké i v dalších skupinách, u kterých je pozorována vysoká úmrtnost na COVID-19 (s kardiovaskulárními a respiračními chorobami, např. s chronickou obstrukční plicní nemocí). To bude třeba dále zkoumat.

Již dnes ale autoři důrazně doporučují, aby informace z oblasti ochrany veřejného zdraví zaměřené na to, jak omezit šíření SARS-CoV-2, obsahovaly také doporučení týkající se odvykání kouření. Prospět to může nejen omezení šíření nákazy v populaci, ale samozřejmě i celkovému zdravotnímu stavu a prevenci kardiovaskulárních či onkologických onemocnění. Využít k tomu současné situace, kdy je veřejnost kvůli COVID-19 ke zdravotnickým informacím vnímavější, se podle autorů jeví být velmi vhodné.