Lancet: Psychologické aspekty karantény
Autoři přehledového článku (Peter Roy-Byrne et al.) analyzovali 24 studií zabývajících se dopady karantény – izolace jedinců vystavených infekčnímu agens za účelem omezení jeho dalšího šíření – na psychiku. Studie byly prováděny v průběhu minulých karanténních opatření v ohniscích výskytu SARS, eboly, chřipky H1N1, MERS a také koňské chřipky.
Pět studií potvrdilo negativní dopady na lidi uzavřené v karanténě, včetně zdravotníků, oproti kontrolní skupině mimo karanténu. Vyšší byla míra výskytu úzkosti, deprese, zlosti, podrážděnosti a posttraumatické stresové poruchy. I zbývající studie, které byly pouze deskriptivní, dokumentovaly výše uvedené stavy, které přetrvávaly i měsíce po karanténě.
Faktory predisponující k vyšší zranitelnosti jedinců zkoumalo jen málo studií, pokud ano, jako rizikové se ukázaly předchozí psychologické obtíže v anamnéze a částečně také výkon profese zdravotníka.
Mezi faktory související s karanténou patřily délka jejího trvání, nedostatek informací, nedostatečné zásoby, sociální a rodinná izolace, strach z infekce, finanční stres a stigmatizace.
Autoři článku uzavírají, že vhodnými strategiemi pro mírnění psychologických dopadů karantény je minimalizaci doby jejího trvání jen na nejnutnější dobu, poskytování podrobných informací o nemoci a riziku přenosu, optimalizace virtuálních kontaktů s rodinou a přáteli, vybavení dostatečnými prostředky pro zpříjemnění pobytu v karanténě (např. telefony, wi-fi připojení, dostatek jídla, knih a her), a také apel na altruismus lidí mimo karanténu, aby svou podporou povzbudili osoby podstupující karanténu.
DOI: 10.1016/S0140-6736(20)30460-8