„Rok, který v důsledku pandemie COVID-19 začal jako ‚annus horribilis‘, přinesl i něco pozitivního – ukázal nám, že budoucnost může patřit hybridním kongresům, které v sobě spojí výhody virtuálního on-line vzdělávání a osobního setkávání,“ uvedl při zahájení výročního kongresu EAN její úřadující prezident prof. Claudio Bassetti.
Jeho vizi podpořil i prof. Charles Warlow, emeritní profesor Medical Neurology, Western General Hospital, Edinburgh, Velká Británie. Přesun vzdělávání do virtuálního prostoru se může projevit nižšími finančními náklady a také snížením emisí skleníkových plynů. A nejen to – na on-line platformy se podle něj brzy přesune i část komunikace lékařů s pacienty.
Neurologické projevy COVID-19 – zjevný fakt…
Prof. Elena Moro z Université Joseph Fourier Grenoble, Francie, připomněla, že v reakci na pandemii zřídila EAN krizovou pracovní skupinu, která koordinovala sběr zkušeností od více než 4300 evropských lékařů. Nejčastěji hlášenými neurologickými příznaky COVID-19 byly bolesti hlavy, psychomotorická agitace, poruchy vědomí, anosmie, dysgeuzie a myalgie. S postupem pandemie byly zakládány národní registry, ze kterých podle prof. Moro v současnosti víme např. to, že u francouzských pacientů s COVID-19 byly poměrně časté cévní mozkové příhody a encefalopatie. Španělský registr zase obsahoval zprávy o koronaviru SARS-CoV-2 detekovaném v mozkomíšním moku u pacientů s neurologickými projevy. Z Velké Británie došlo 153 zpráv o CMP a také o změněných stavech vědomí včetně neuropsychiatrických a kognitivních poruch mezi pacienty s COVID-19. V Portugalsku byla neurologická manifestace onemocnění hlášena v míře přesahující 40 % všech nemocných. V současné době se všechny poznatky soustředí do celoevropského registru ENERGY COVID-19.
… ale i velká neznámá
Mechanismy, kterými COVID-19 působí na CNS, se podrobněji zabýval prof. Ken Tyler z University of Colorado, USA. Nepřímé účinky mohou zahrnovat CMP, která se v jedné retrospektivní studii vyskytla u 3 % pacientů, obvykle s těžkou infekcí. Postiženy byly především velké tepny, často při současné přítomnosti markerů hyperkoagulačního stavu. Nálezy u pacientů s různými neurologickými projevy COVID-19 také zahrnují kortikální léze na magnetické rezonanci v sekvenci FLAIR, někdy s doprovodnými změnami bílé hmoty.
Indicie pro přímé účinky SARS-CoV-2 na CNS se podle sdělení prof. Tylera poprvé objevily v kazuistice pacienta s radiologicky prokázanou limbickou encefalitidou. Jeho nazofaryngeální výtěry byly negativní, ale SARS-CoV-2 byl identifikován v mozkomíšním moku.
Mezi poinfekční/imunitně zprostředkované účinky COVID-19 patří popisy Gullainova-Barrého syndromu převážně u pacientů s respiračním selháním. Mozkomíšní mok pacientů byl na SARS-CoV-2 negativní, protilátky proti gangliosidům nebyly dosud identifikovány. Obvykle byla podávána standardní plazmaferéza, resp. intravenózní imunoglobuliny, jak ale zdůraznil prof. Tyler, ne vždy s dobrou odpovědí.
V souvislosti s COVID-19 existuje zatím i jedno hlášení akutní diseminované encefalomyelitidy a objevují se případy akutní hemoragické nekrotizující encefalopatie. Zajímavým pozorováním je vysoká prevalence anosmie a dysgeuzie, ze kterých se lze plně zotavit. Byly popsány případy myopatie a rabdomyolýzy – a jak známo, zejména u dětí se objevuje zánětlivé onemocnění podobné Kawasakiho nemoci. Prof. Tyler proto upozornil na možnost, že se fenotypové spektrum COVID-19 bude pravděpodobně dále rozšiřovat.
Redakce kongresového zpravodajství