Čeští a slovenští neurologové pořádají svůj sjezd dohromady a v hostitelství se Česká a Slovenská republika střídají. Letos připadlo Praze. A tak si na samotném konci listopadu Kongresové centrum Praha ještě ani nestačilo vydechnout po výročním kongresu českých internistů a už čelilo přílivu neurologů z tuzemska i ze Slovenska.

Hlavní témata, na něž se neurologický sjezd zaměřil, tvořily cévní mozkové příhody, epilepsie, kognitivní neurologie, roztroušená skleróza a další autoimunitní onemocnění, extrapyramidová onemocnění, bolest, nervosvalová onemocnění, spinální neurologie a neuropsychiatrie. Souhrny některých sdělení nabízíme na následujících stránkách.

Spolupráce kardiologie a neurologie je žádoucí nejen pro pacienta

Vyzvanou přednášku na téma „Kardioneurologie či neurokardiologie – budou se naše obory sbližovat?“ měl připravenu prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., přednosta III. interní – kardiologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha. Jak podtitul přednášky napovídá, zabýval se v ní vzájemným přesahem a sbližováním kardiologie a neurologie.

Prof. P. Widimský připomněl, že největším zabijákem ze všech chorob jsou celosvětově kardiovaskulární onemocnění (KVO), mezi nimiž dominují infarkt myokardu (IM) a cévní mozková příhoda (CMP), přičemž IM dnes léčí kardiologové a CMP neurologové. Co nejužší spolupráce obou oborů je podle jeho názoru jednoznačně prospěšná pro pacienty, ale i pro dotyčné specialisty, kteří si takto mohou rozšiřovat znalosti a zkušenosti. Vyzdvihl, že na velmi dobré úrovni je v současnosti spolupráce obou oborů, pokud se jedná o farmakologickou prevenci CMP. Upozornil na potřebu zvýšit počet trombektomií vztažený na počet ischemických iktů. To nicméně zdaleka není problémem jen v České republice. „Podle odhadu britských lékařů (McMeekin et al.) by v dobře zorganizovaném systému mělo být trombektomií ošetřeno mezi 10–16 % všech ischemických iktů. U nás je zatím toto číslo přibližně 5 %, ale např. ve Velké Británii méně než 1 % (da Sousa et al.)! Za hlavní příčinu pomalého nárůstu dostupnosti trombektomií je považován nedostatek vyškolených specialistů pro provádění intervenčních výkonů. Trombektomii je totiž nutno nabízet v nonstop režimu, 24 hodin 7 dnů týdně. Problém, jak a koho k těmto účinným léčebným výkonům školit, se nyní diskutuje na všech mezinárodních i národních fórech,“ konstatuje prof. P. Widimský v abstraktu ke své přednášce. Dodává, že u nás je třeba počet těchto výkonů zvýšit dvoj- až trojnásobně, zatímco v jiných evropských zemích, včetně napříkladŠvédska či Velké Británie, až 10násobně. „Jak toho docílit – to je hlavní otázka pro představitele neurologie. Kardiologové v tomto nabízejí pomocnou ruku,“ uzavírá v abstraktu prof. P. Widimský. 

Při volbě léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci je důležité zohlednit neuropsychiatrické příznaky

Jeden z hlavních přednáškových bloků v odborném programu sjezdu se zaměřoval na extrapyramidová onemocnění, včetně Parkinsonovy nemoci (PN). Na tomto místě upozorňujeme na zajímavou práci, kterou prezentovali M. Grofik a E. Kurča z Neurologické kliniky JLF UK a UN Martin, SR. Zabývali se totiž neuropsychiatrickými aspekty u pacientů s pokročilou PN a závislostí těchto aspektů na typu léčby.

Připomněli přitom, že některé neuropsychiatrické příznaky PN souvisejí přímo s pokročilým stadiem základního onemocnění (např. deprese, demence, psychóza) a jiné mají vazbu k užívané léčbě (behaviorální poruchy, halucinace). Účastníky sjezdu seznámili s retrospektivní studií, v níž hodnotili výskyt vybraných neuropsychiatrických příznaků v souboru 61 pacientů, kteří v letech 2012–2019 podstoupili různé invazivní metody léčby (hlubokou mozkovou stimulaci – z angl. DBS, terapii apomorfinovou pumpou a levodopa/karbidopa intestinálním gelem – LCIG) v Centre pre extrapyramídové ochorenia v Martině. Ve skupině 23 pacientů léčených DBS zaznamenali dva případy deprese, dva případy demence a jeden případ psychózy. Mezi 19 pacienty léčenými apomorfinovou pumpou se vyskytlo pět případů vizuálních halucinací, dva případy hypersexuality a jeden případ pundingu. U jednoho pacienta vymizel syndrom dopaminové dysregulace. Ve zbývající skupině 19 nemocných, u nichž byl použit LCIG, bylo u dvou pozorováno významné zhoršení kognitivních funkcí a u jednoho vymizení pundingu.

Autoři uzavřeli výsledky studie konstatováním, že výskyt neuropsychiatrických příznaků musí být cíleně sledovaný a musí mít zásadní význam při volbě léčby pacientů v pokročilém stadiu PN.