Světové zdravotnictví si neví rady s novodobou hrozbou, odolností bakterií vůči antibiotické léčbě. Podle recentní studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí v Evropě každoročně zemře 33 tisíc osob na mikroby rezistentní vůči ATB. Tato nepříznivá data se během let vyvíjejí negativně. Studie uveřejněné zhruba před 10 lety totiž hovořily o úmrtí 25 tisíc pacientů evropského kontinentu v důsledku bakterií odolných proti ATB.

„Světová zdravotnická organizace odhaduje, že pokud bude antibiotická rezistence růst stejný tempem jako doposud, od roku 2050 každoročně zemře 10 milionů osob v důsledku infekce vyvolané rezistentními mikroby,“ konstatovala doc. MUDr. Helena Žemličková, PhD., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Zároveň vysvětlila, jak tato odolnost vzniká. „Rezistence je bakteriím vlastní, protože antibiotika jsou vlastně produkty bakterií. A vzhledem k tomu, že mikroby umí antibiotika produkovat, tak si také osvojily mechanismy antibiotické rezistence, aby se účinkům antibiotik mohly bránit. Tím, že podáváme ATB častěji, geny antibiotické rezistence se mobilizovaly, bakterie se naučily být více odolné a momentálně si tuto vlastnost mezi sebou velice dobře předávají dál,“ uvedla doc. Žemličková.

Širokospektrá antibiotika: ČR versus Švédsko

V souvislosti s podáváním antibiotik se vyskytuje řada chyb, paradoxně častěji se jich dopouští lékaři a personál v nemocnicích. „Bohužel se stále setkáváme s tím, že užívání antibiotik na lůžkových odděleních není správné, ať už z hlediska samotného výběru léku, jeho dávkování nebo délky podávání, což může zhoršovat prognózu nemocného a přispívá i k selekci a šíření nebezpečných nemocničních bakteriálních kmenů rezistentních vůči řadě antibiotik,“ říká MUDr. Milan Trojánek, PhD., vedoucí Katedry infekčních nemocí IPVZ. Výsledky řady studií čerpajících z dat ať už ze Spojených států, anebo z Evropské unie se shodují, že 20 až 50 %! antibiotik užívaných v nemocnicích je podáváno špatně.

Jedním z obvyklých nešvarů je časté nadužívání širokospektrých antibiotik v léčbě. Situace se napříč státy Evropské unie liší, zatímco v severských zemích se s makrolidy šetří, státy na jihu Evropy je užívají skutečně hojně a ani Česká republika na tom není příliš dobře. To jasně dokládají následující údaje, viz graf Porovnání spotřeb ATB v ČR a ve Švédsku. Čeští lékaři více než devětkrát častěji než jejich švédští kolegové předepisují svým pacientům chráněný PNC a asi pětkrát častěji makrolidy. Jak vysvětlil MUDr. Michal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu, antibiotická terapie je ve Švédsku, podobně jako v jiných severských zemích, podrobně zkoumána. „V ČR (na rozdíl například od Švédska) není lékařům běžně poskytována zpětná vazba prostřednictvím rozborů preskripce antibiotik. Naši lékaři si nejsou vědomi toho, že antibiotika předepisují „suboptimálně“, což je zřejmě příčina toho, že o takovou zpětnou vazbu ani příliš nestojí. Proč zdravotní pojišťovny správné předepisování antibiotik zatím nezařadily do svých ukazatelů kvality zdravotní péče, mi není jasné,“ konstatoval MUDr. Prokeš s tím, že výsledkem je setrvalý růst spotřeby makrolidů u nás.  „Směřujeme k zemím, kde spotřebovávají jenom širokospektrá antibiotika a pak tam mají nebetyčnou rezistenci,“ shrnul lékař.

Klostridiová kolitida a další infekce

Narůstající rezistence ovšem není jedinou komplikací spojenou s užíváním antibiotik, obzvlášť těch širokospektrých. Léčba touto skupinou léků výrazně zvyšuje riziko rozvoje závažných střevních infekcí vyvolaných vysoce odolnou bakterií, Clostridium difficile.

Tato bakterie se vyskytuje zejména u hospitalizovaných pacientů a vyvolává klostridiovou kolitidu. Nemoc se projevuje průjmy, bolestmi břicha, horečkami a těžkými záněty střevní sliznice a u závažnějších komplikací vede k radikálnímu chirurgickému řešení. Ve Spojených státech jde o vůbec nejčastější nemocniční infekci vedoucí k úmrtí. V důsledku onemocnění zemře 3 až 14 % pacientů. Mezi další časté infekce rezistentní vůči ATB patří například Klebsiella pneumonie či Escherichia coli, jejich výskyt meziročně dlouhodobě roste.

Jaké jsou varianty řešení? Podle odborníků je nejvyšší čas přestat preskripci ATB podceňovat.  „Musíme si uvědomit, že antibiotická terapie je specifická, je poměrně náročná a mnohdy pokud je vedena čistě a pouze lékařem, který se věnuje jinému oboru a nekonzultuje ji s odborníkem na infekční nemoci nebo s mikrobiologem, může být zvolena chybně,“ říká MUDr. Trojánek.

Odborníci mj. radí zavést podle vzoru vyspělých evropských zemí a Spojených států komplexní programy tzv. antibiotického stewardshipu, který se vždy zaměřuje na všechny osoby, jichž se užívání ATB v dané nemocnici týká. „Například se stanoví doporučené postupy, klade se důraz na vzdělávání lékařů na téma, jak správně předepisovat antibiotika, anebo se zavede konziliární funkce s mikrobiology nebo infektology,“ doplňuje MUDr. Trojánek s tím, že v České republice by bylo účelné v problematice angažovat širší část odborníků, včetně například zástupců managementu zdravotnického zařízení tak, aby došlo ke zlepšení kvality preskripce.