I když příčiny vzniku poruch příjmu potravy nejsou stále objasněné, lékaři hovoří o třech
oblastech vlivu, biologických, psychologických a sociálních. „Z těch biologických můžeme zmínit genetickou zátěž. Potkáváme se už s druhou či třetí generací s těmito obtížemi v rodinách, geny mohou hrát až 50% roli. Také jde o vysokou vulnerabilitu ke stresu, ale i v metabolických oblastech,“ říká prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., vedoucí lékařka Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK.
V případě psychologických příčin je nejčastěji zmiňován perfekcionismus a orientace na výkon, nízká schopnost zvládat negativní emoce, problém se sebepřijetím, tendence vidět ostatní negativněji než skutečně jsou, neschopnost zvládnout trauma. Mezi sociální vlivy patří média, která u žen značně zdůrazňují zevnějšek, jenž spojují s úspěchem. Nebezpečné vzory pro náctileté a čím dál mladší děti poskytují sociální sítě.
Poruchy příjmu potravy také souvisí s řadou jiných psychických problémů. „Jde o komplex obtíží, kde v daném případě dominuje problematika stravovacích návyků a vztahu k vlastnímu tělu. Nicméně neurotických poruch a poruch nálady je u těchto pacientek celá řada, prakticky vždy dochází ke kombinaci poruch,“ uvádí přednosta Psychiatrické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
I když přesné statistiky pacientů s poruchami příjmu potravy v České republice zatím nejsou k dispozici, podle odhadů se jejich počty se během let zvyšují. Roste také výskyt obezity v Evropě a podle prediktivní modelů WHO (WHO Modeling obesity Project 2013 together with UK Health Forum – NOPA II), budeme do roku 2030 čelit dalšímu výraznému nárůstu. Nabízí se i souvislost stravovacích poruch s jinými závislostmi.
„Česká republika je ve spotřebě alkoholu první na světě a týká se to taky naší mládeže. Naštěstí jsme zaznamenali v posledních letech pokles jeho konzumace, což je jistě dobře. Odborníci z této oblasti ale upozorňují na to, že data nelze vytrhnout z kontextu všech jiných obtíží a naopak nám narůstá problematika drogových závislostí, problematika závislostí na internetu, poruch příjmu potravy atd.,“ míní prof. Raboch.
Preventivní programy jsou v současnosti zaměřené nejen na náctileté, ale už i na menší děti. „Spíše než tlak na zdravou výživu, učíme tlaku na celkové zdraví. Posilování zdravých mechanizmů zvládání stresu, ztráty špatných vztahů a schopnost je nějakým způsobem reflektovat. V rodinách je nejdůležitější oddělit výkon od láskyplných vztahů. Dětem rozumět, myslet na ně, jíst s nimi,“ říká prof. Papežová.
Mezi varovné signály poruch příjmu potravy patří například změna váhy dotyčných osob, změna jídelníčku, vyhýbání se společným jídlům i nadměrné cvičení například i tehdy, když je člověk nemocný.