V on-line vydání časopisu Current Biology byly publikovány výsledky malé studie, v níž přímá intrakraniální elektrická stimulace orbitofrontální kůry způsobila akutní zlepšení nálady u pacientů s epilepsií a středně těžkou až velkou depresí. Terapeutický potenciál nové metody by nicméně mohl mít přesah i mimo pacienty s epilepsií, jak napsali Dr. Edward Chang z University of California v San Francisku, USA, a kol. on-line v Current Biology.

„Deprese u osob s epilepsií představuje častou komorbiditu,“ uvedla spoluautorka studie Dr. Heather Dawesová ze stejného pracoviště pro odborný server MedPage Today. Důvod podle jejích slov není zcela jasný. Je také zapotřebí zjistit, zda deprese u pacientů s epilepsií a bez epilepsie stojí na stejných nebo podobných biologických základech. Dr. Dawesová se domnívá, že pokud by tomu tak bylo, mohly by být určité intervence při léčbě deprese účinné u obou skupin pacientů.

Poruchy nálady způsobují významnou morbiditu a mortalitu a stávající terapie selhává u 20–30 % pacientů, jak připomínají autoři v abstraktu v Current Biology. Upozorňují, že novou možnost léčby refrakčních poruch nálady představuje hluboká mozková stimulace (z angl. deep brain stimulation, DBS), jejíž úspěch však kriticky závisí na výběru cíle. Důležitý aspekt představuje heterogenita poruch nálady.

Chang a kol. se ve své práci se soustředili na účinky stimulace v orbitofrontální kůře (OFC). „Orbitofrontální kůra je považována za jednu z nejméně pochopených oblastí mozku. Jelikož je ale bohatě spojena s různými mozkovými strukturami, které jsou asociovány s náladou, depresí a rozhodováním, může pravděpodobně velmi dobře koordinovat aktivitu mezis emocemi a kognicí,“ objasnil podle odborného serveru MedPage Today Chang ve svém prohlášení.

Výzkumníci studovali 25 pacientů s epilepsií, kterým byly implantovány intrakraniální elektroencefalografické elektrody jako součást standardní přípravy pro neurochirurgický výkon. Tyto elektrody obvykle pomáhají identifikovat a odstraňovat mozkovou tkáň odpovědnou za záchvaty. Tým využíval mírný elektrický proud, kterým systematicky narušoval činnost mozku v kandidátských oblastech, včetně orbitofrontální kůry, amygdaly, cingulární kůry, insuly a hipokampu, a ověřeným dotazníkem zjišťoval vliv na náladu účastníků v průběhu několika dní. „Průběžná elektrokortikografie umožnila vyšetření neurofyziologických korelací změn náladového stavu,“ popisují dále autoři v abstraktu.

Jednostranná stimulace laterální OFC přinesla akutní zlepšení, a to u subjektů se středně těžkou i těžkou výchozí depresí (u pacientů s mírnějšími příznaky náladu neovlivnila).

Dobu trvání účinku vědci neměřili, podle Dr. Dawesové bude nejspíše individuální. Jeho nástup však byl poměrně rychlý, během několika minut.

Nabyté poznatky podle názoru autorů sděleného v abstraktu práce naznačují, že terapeutická stimulace laterální OFC při poruchách nálady může mít slibné výsledky. Zda ovšem tento přístup pomůže pacientům s depresí skutečně se zotavit, to, jak uvedla Dawesová pro MedPage Today, v současné době nelze říci.