Někdy po padesátce se začal Jiří stále častěji zadýchávat po cestě do schodů a do kopce. Někdejší programátor svým obtížím zpočátku nevěnoval příliš velkou pozornost, přisuzoval je věku a silnému kouření. Potíže s dechem se ovšem stále zhoršovaly, první podezření poukazovalo na srdeční onemocnění, ovšem zátěžové testy odhalily chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), neboli rozedmu plic. Nyní osmašedesátiletý Jiří během tří týdnů zcela přestal kouřit, již dvanáct let inhaluje léky a dodržuje optimální pohybový režim. Subjektivně vnímá, že se progrese nemoci zastavila.

„Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocnění, které postihuje pacienty, kteří dlouhodobě vdechují škodlivé látky, zejména z kouření a pokud má pacient genetické vlohy, tak ve věku 40, 50 či 60 let dochází k rozvoji zadýchávání, což je způsobeno poruchou průchodnosti dýchacích cest v oblasti plic a k destrukci plicních sklípků,“ popsal přednosta Plicní kliniky FN v Hradci Králové a LF UK v HK doc. MUDr. Vladimír Koblížek.

CHOPN nelze vyléčit, ale lze ji léčit. Kromě léků, které pacienti inhalují, je také nezbytné zabránit dalšímu vdechování škodlivých látek. Tedy ukončit kouření, případně změnit pracovní prostředí, protože řada pacientů v práci vdechuje nebezpečné prachy a páry. Pokud není nemoc dlouhodobě léčena, může vyvrcholit akutní exacerbací. „Záchranky tyto pacienty přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ uvedla prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. „Léčba exacerbace CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak zatěžuje zdravotní systém, protože drtivému počtu těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Kromě toho každá taková příhoda snižuje plicní funkce konkrétního pacienta,“ dodala prof. Vašáková. Naopak optimální léčbou a abstinencí kouření lze dosáhnout zpomalení, v optimálním případě zastavení progrese nemoci.

CHOPN je časté onemocnění plic, se kterým se aktuálně v ČR léčí zhruba 300 000 pacientů. Pneumologové odhadují, že zhruba podobné množství osob zatím o své nemoci neví. Proto společně s praktickými lékaři a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) spustili letos v říjnu dvouletý screeningový program, jehož cílem je odhalit alespoň část těchto pacientů. „Jde o sekundární screening, to znamená, že máme podle vzorů Britů, Dánů a Italů vytipovanou rizikovou skupinu, kterou chceme vyšetřit. V rámci pilotního projektu chceme během dvou let vyšetřit sedm tisíc osob, očekáváme, že zhruba tisíc z nich bude tuto chorobu mít. U nemocných chceme rychle zasáhnout a nemoc zpomalit, anebo zastavit. Na počátku je velká šance, že pomůžeme lidem výrazně více než v té pozdní fázi,“ konstatoval doc. Koblížek.