Léčebné možnosti karcinomu slinivky břišní bohužel stále zůstávají velmi omezené. 80 % pacientů s tímto typem malignity umírá do jednoho roku od sdělení diagnózy, pokud je nádor umístěn v hlavě pankreatu, tak dokonce 90 % pacientů. Ročně v České republice onemocní karcinomem slinivky břišní 2500 osob a toto číslo se rok od roku zvyšuje. Za posledních 40 let se v ČR incidence tohoto nádoru více než zdvojnásobila. „Dá se říci, že karcinom slinivky břišní patří mezi tzv. civilizační onemocnění, která ovlivňuje nezdravý životní styl s tím, že stárnutí populace vede k tomu, že je v riziku více nemocných. Nárůst incidence je evidentní zejména ve věkové skupině mezi 60 a 65 lety,“ konstatoval prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze.

Jedinou potenciálně úspěšnou variantou léčby zůstává chirurgický výkon, v kombinaci s následnou adjuvantní léčbou cytostatiky. „Pokud vezmeme pětileté přežití, tak po operaci přežívá 20 až 30 % pacientů, kdežto pokud nemocní nejsou operováni, je to méně než 4 %,“ konstatuje prof. Petruželka. Ovšem operovat lze jen relativně malou část nemocných, zhruba 10 – 12 %. „Operace je indikována u pacienta, u něhož je přesně stanoven rozsah onemocnění, to znamená, že se nešíří mimo slinivku břišní, ale hlavně nenapadá cévy. Pokud jsou cévy napadeny nádorem, chirurgický výkon není možný,“ shrnuje prof. Petruželka.

Cílem je rozšířit počet operovatelných nádorů

Většina pacientů má nemoc diagnostikovanou až v pokročilé metastatické fázi onemocnění, či při napadení cév nádorem. Karcinom slinivky břišní se totiž chová poměrně specificky. Zhoubné buňky v těle zpravidla bují velmi dlouho, zhruba 14 až 16 let, aniž by se jakkoliv projevily, což je mnohem déle než u většiny malignit. Ovšem tvorba metastáz následuje v rychlém sledu po vytvoření primárního nádoru, což vede k pozdní diagnostice.

V časném stádiu, pokud vůbec, se karcinom slinivky projevuje velmi nespecificky bolestí břicha, svěděním kůže, nevolnostmi. Nádor bývá zpravidla velmi malý a často zakrytý jinými orgány, což ztěžuje v této fázi i diagnostiku formou zobrazovacích metod, ultrazvukem, počítačovou tomografií či magnetickou rezonancí. Naopak pokud má pacient žloutenku, která vzniká blokováním vývodu žluče do trávicího traktu, zpravidla to poukazuje na pokročilé stádium nemoci.

Cílem lékařů je zlepšit diagnostiku tak, aby se nemoc dařilo podchytit v časném stádiu. To s využitím nových poznatků, které představil prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, z III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze. „Asi u 80 % pacientů s karcinomem slinivky břišní se vyskytuje diabetes nebo prediabetes, a z toho asi ve dvou třetinách se jedná o časně diagnostikovaný diabetes mellitus,“ konstatoval prof. Škrha s odkazem na recentní studie, na kterých se podílel. Druhý příznakem je nechtěný váhový úbytek a pokud jde navíc o pacienta staršího 50 let, měl by být podrobně vyšetřen.

V této souvislosti organizuje pacientská organizace OnkoMaják ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze projekt, který se kromě veřejnosti zaměří především na praktické lékaře.  „Od září tohoto roku do března roku příštího budou ve 14 krajských městech pořádány přednášky pro praktické lékaře. Jejich cílem je edukovat lékaře, na jaké příznaky se v rámci preventivních prohlídek zaměřit a jak postupovat, pokud budou mít u některého pacienta podezření na karcinom slinivky,“ uvedl Tomáš Kruber, výkonný ředitel spolku OnkoMaják. Informace k projektu obsahuje i webová stránka slinivka.onkomajak.cz.