Podle dostupných údajů se v České republice potýká s nějakým typem alergie téměř milion osob a jde o jedno z nejčastějších onemocnění vůbec. Jedním z častých alergenů jsou i roztoči. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Udává se, že až 5-10 % váhy lůžkovin tvoří právě tyto živočichové. 

„Byť jsou roztoči kanibalové a požírají se navzájem, alergeny jsou obsaženy v jejich exkrementech a v tělesné schránce. Alergeny obsažené ve fekáliích roztočů pocházejí ze zažívacího traktu (jsou to enzymy), některé alergeny jsou i ve slinách roztočů a kontaminují prostředí, v němž se roztoči živí kožním odpadem lidského těla a dalším biologickým odpadem,“ objasňuje původ roztočové alergie MUDr. Iva Pončáková z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.

Kromě ložnice najdete roztoče i na jiných místech domácnosti, nejčastěji v čalouněném nábytku, kobercích, předložkách, záclonách, závěsech nebo v textilních hračkách. Dokáží přežít v různých klimatických podmínkách, bez ohledu na roční období, a proto je velmi obtížné se jich zbavit. Ani luxování, speciální prostředky na roztoče nebo chemické čištění v čistírně nedokáží roztoče úplně zlikvidovat, za určitých podmínek je ale možné problém řešit minimalizací kontaktu s alergenem změnou každodenních návyků. Tipy jak omezit výskyt roztočů v domácnosti uvádíme v tabulce níže.

Deset kroků k minimalizaci roztočů v domácnosti

  • Na přikrývky, polštáře a matrace používejte protiroztočové povlaky.
  • Perte lůžkoviny (např. povlečení, přikrývky) každý týden při teplotě 60 °C. Jenom tak zajistíte likvidaci roztočů. Praní při nižší teplotě sice dočasně ničí alergen, který roztoči produkují, samotní roztoči ale v těchto teplotách přežívají a produkují pak další alergeny.
  • Děti trpící alergií by neměly spát na spodní palandě dvoupatrových postelí, protože na ně může padat alergen z horní postele.
  • Pokud je to možné, odstraňte z ložnice všechny koberce a podlahu pravidelně luxujte antialergenním vysavačem, stejně jako čalouněné plochy nábytku.
  • Pokud chcete roztoče zahubit ještě efektivněji, použijte parní čističe, které likvidují roztoče horkou párou.
  • Všechny vodorovné plochy, jako jsou například parapety, skříně a kuchyňské linky otřete jednou týdně nejdříve vlhkým hadrem, pak suchým. Zabráníte tím rozptýlení prachu s alergenem do vzduchu.
  • Používejte lehké bavlněné závěsy a pravidelně je perte. Obecně omezte látkový a čalouněný nábytek.
  • Každých 8-10 let vyměňte starou matraci za novou. Polštáře vyměňujte jednou za rok.
  • Textilní a plyšové hračky je nutné prát stejně jako lůžkoviny, tj. na 60 °C. Pokud to pokyny výrobce hračky neumožňují, je možné ji alternativně zabalit do plastového sáčku a dát ji na 12 hodin do mrazáku a následně vyprat na doporučenou teplotu.
  • Zajistěte dostatečné větrání tak, aby byla snížena vlhkost ve vašem bytě. Optimální hodnota vlhkosti je mezi 30 a 50 %. Pokud to je nutné, použijte odvlhčovač.

Většina lidí alergii neřeší

Alergie na roztoče, podobně jako na jiné alergeny, se projevuje různě. Mezi nejčastější příznaky však patří kýchání, ucpaný nos nebo rýma, kašel, zarudlé oči, ale i nekvalitní spánek apod.

Léčbu alergií lze v zásadě rozdělit na dva typy. Tzv. symptomatickou, která pouze potlačuje příznaky nemoci. Jde o různé druhy antihistaminik, kortikosteroidů či antileukotrienů. Její účinky jistě nelze zpochybňovat, většina alergiků se bez ní, byť třeba jen nárazově, neobejde.

Za jedinou tzv. kauzální léčbu, která mění přirozený průběh alergického onemocnění, lze označit alergenovou imunoterapii (AIT). „Příčinná léčba znamená, že jdeme hlouběji, byť jistě neřešíme všechny příčiny alergií, které spočívají v genetické predispozici, působení prostředí a dalších nám neznámých  příčinách.  V tomto kontextu znamená tedy kauzální léčba ovlivnění alergického zánětu už na imunologických mechanismech. Léčba spočívá v tom, že v určitých schématech aplikujeme alergen, na který je pacient alergický, a on ovlivňuje imunitní systém ve smyslu jakéhosi přeladění z alergické reaktivity na tu fyziologickou, obranou. Přínos alergenové imunoterapie je především v tom, že účinkuje dlouhodobě i po ukončení léčby a výrazně zlepšuje kvalitu života. Podstatné jsou také preventivní účinky léčby, která snižuje rizika zhoršování nemoci a jejího přechodu do těžších forem i rizika rozšíření alergie na jiné alergeny,“ vysvětlil přednosta Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň a předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP Petr Panzner.

Alergenovou imunoterapii lze užívat formou injekcí, kapek a v poslední době i tablet. Pro pacienty je však nejkomfortnější tabletová forma, kdy se tableta v ústech rychle rozpustí bez nutnosti zapíjení a v užívání nijak neomezuje. Alergenová imunoterapie tabletami je možná u dospívajících a dospělých ve věkovém rozmezí 12 až 65 let. Vhodnými pacienty jsou především ti s klinickou anamnézou a pozitivním testem citlivosti na roztoče domácího prachu se středně závažnou až závažnou alergickou rýmou (rinitidou) přetrvávající i přes léčbu přípravky ulevujícími od příznaků.  Léčba tabletami je vhodná i pro lidi, kteří již trpí alergickým astmatem. Před zahájením léčby musí být stav pacientova astmatu pečlivě vyhodnocen.