Zahajovací přednáška byla naplánována na pozdní sobotní odpoledne. Badatel Anthony S. Fauci, ředitel amerického National Institute of Allergy and Infectious Diseases, během ní hovořil o „vznikajících a znovu se objevujících infekčních nemocech od AIDS po ziku“. Zika je virus, který může vyvolat vážné kloubní příznaky, jak zdůraznil Dr. Richard F. Loeser Jr., který předsedal programové schůzi setkání.

Jednou z problematik, na něž se akce soustředila, byla přesnost terapie. „Máme všechny nové léčebné postupy, ale je důležité, abychom se zaměřili na podávání správné léčby správnému pacientovi,“ řekl. „Stále více a více zjišťujeme, že lidé na různé formy léčby artritidy reagují odlišně a bylo by mnohem efektivnější, pokud bychom mohli vybrat příslušné pacienty ke každé nové léčbě, která přichází.“

Mezi hlavními tématy nechyběly „stálice“ typu biosimilars či inhibitorů TNF. Nejočekávanější ale pochopitelně byly novinky z výzkumu. Z nich nyní několik vybíráme.

V úterý odpoledne byla prezentována dychtivě očekávaná „late-breaking abstracts“. Mezi ně patřily namátkou výsledky používání risankizumabu při psoriatické artritidě, secukinumabu při ankylozující spondylitidě, reverzibilního inhibitoru B lymfocytů u onemocnění se vztahem k IgG4, rapamycinu při inzulinové myositidě či ustekinumabu při systémovém lupus erythematosus (SLE). Patřila sem i dvouletá primární data z pětileté studie fáze II FORWARD (n = 549), která naznačila, že sprifermin, nový rekombinantní lidský fibroblastový růstový faktor 18, může být účinný jako chorobu modifikující léčba osteoartritidy (OA) kolene. Podle sdělení, které přednesl Dr. Marc C. Hochberg z University of Maryland School of Medicine v Baltimoru, USA, se jedná o první zkoumanou látku, která prokázala účinnost v prevenci ztráty chrupavky jak na laterálních, tak na mediálních částech femorotibiálního kloubu. Měl by proto být dále hodnocen v klinických studiích.

Elizabeth Damová z Benaroya Research Institute at Virginia Mason v Seattlu, USA, přiblížila studii, podle níž transkripční faktor SP1 při revmatoidní artritidě (RA) zvyšuje expresi receptoru pro interleukin 21 (IL-21R) na povrchu B lymfocytů. Důsledkem je pozměněná produkce a maturace cytokinů. Podle vědců se tedy zdá, že léčba RA by mohla být účinnější, kdyby zacílila paměťové B lymfocyty a/nebo SP1.

Japonští výzkumníci se pro změnu zabývali systémovou sklerózou (SSc). Odhalili, že do patogeneze SSc jsou zásadním způsobem zapojeny efektorové B lymfocyty produkující cytokin GM-CSF (faktor stimulující granulocytové a makrofágové kolonie). Skupinu na kongresu zastupoval Kazuhiko Higašioka z Kyushu University ve Fukuoce.

Kanaďané naproti tomu zkoumali, zda je možné využít β2-glykoprotein I (β2GPI), který se váže k apoptotickým buňkám a slouží jako antigenní cíl pro protilátky získané od pacientů se SLE, i u buněk nekroptotických. Tuto svou hypotézu potvrdili. Nekroptotické buňky totiž stejně jako buňky apoptotické exprimují na svém povrchu fosfatidylserin a poskytují „lešení“ vlastním buněčným antigenům (self-antigens). „Naše data demonstrují, že β2GPI se váže i k nekroptotickým buňkám a může sloužit jako cíl pro anti-β2GPI autoprotilátky získané od pacientů se SLE,“ uvedla Dr. Joyce Rauchová z Research Institute of the McGill University Health Centre v Montrealu.

A ještě uveďme poznatek, který prezentovali vědci z Francie. Jacques-Olivier Pers z Université de Brest seznámil účastníky kongresu se studií, podle jejíchž závěrů lze využít přesnou bioinformační analýzu distribuce T a B lymfocytů průtokovou cytometrií v diagnostice systémových autoimunitních onemocnění.