V příštím roce má do lékáren v odlehlých oblastech České republiky zamířit 48 milionů korun. Služby v regionech by měl dotovat fond, který se podařilo naplnit v rámci dohodovacího řízení mezi segmentem lékárnické péče a zdravotních pojišťoven. Pro smysluplné rozdělování dotací ale zatím bohužel chybějí jasně daná pravidla. Svou představu mají Česká lékárnická komora (ČLnK), spolek Vaši lékárníci CZ, který zastupuje zejména menší lékárny mimo sítě, i Asociace provozovatelů síťových lékáren (APLS), která sdružuje společnosti Dr. Max, Benu a Devětsil. Právě návrh APLS byl představen novinářům na tiskové konferenci 19. července.

Neefektivní lékárny by neměly blokovat nedostatkový personál

Podle analýzy s názvem Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky v roce 2017, která byla vypracována pro ČLnK, je v ČR nyní 83 obcí s počtem obyvatel mezi 2000 a 5000, kde lékárna chybí. APLS zjistila, že v současnou chvíli je takových obcí 77 a že pro všechny platí, že dojezdová vzdálenost do další lékárny ve větší obci činí 20 minut, s výjimkou čtyř obcí dokonce pouhých 15 minut. Ze zákona musí být lékárny všude dostupné do 35 minut. Podle ředitele společnosti Dr. Max Daniela Horáka proto podpora odlehlých lékáren z fondu nebude příliš potřeba, přesto je ale třeba nastavit jasná pravidla.

V ČR funguje zhruba 2500 lékáren, na jednu připadá asi 4000 obyvatel. APLS je však přesvědčena, že proto, aby se lékárna uživila, stačí zhruba 3000 obyvatel. „Neefektivní lékárny by neměly blokovat nedostatkový personál tam, kde to není třeba,“ dodal Horák. Blíže na současný nedostatek farmaceutů a farmaceutických asistentů později na tiskové konferenci upozornil provozní ředitel lékáren Benu Michal Jurča. Jen v lékárnách APLS chybí v obou zmíněných profesích kolem 300 osob. Kámen úrazu spočívá z velké části ve skutečnosti, že farmaceutický asistent musí v součtu absolvovat sedm let studia – po čtyřletém středoškolském ještě tříletý nástavbový obor na vyšší odborné škole. Jurča se proto domnívá, že atraktivitu pro studenty by obor získal, kdyby se vrátil zpět na střední školy.

Dosavadní návrhy jsou velmi rozmanité

Jak rozhodnout, která lékárna dotaci dostane a která ne? ČLnK navrhuje peníze rozdělit mezi všechny lékárny, které jsou jediné v obci. „Každé lékárně či výdejně by tak v průměru byla přidělena dotace ve výši 80 000 korun na rok, tedy necelých 6700 korun na měsíc,“ sdělila ČLnK v tiskové zprávě. Podpora by podle prezidenta ČLnK Lubomíra Chudoby nebyla dostatečná. Zásadní přínos komora spatřuje ve sjednocení doplatků, omezení sítě lékáren a změně systému odměňování lékárenské péče.

Podle spolku Vaši lékárníci CZ by měl hrát důležitou roli i obrat společnosti, která lékárny provozuje. Lékárna by měla fungovat v obci s více než 3000 obyvatel a měl by být omezen vznik nových lékáren ve vzdálenosti do 500 metrů od jiné, podle výkonného ředitele APLS Josefa Vaníčka je ale takové omezení vzdálenosti mezi lékárnami ve velkých městech nereálné.

Návrh APLS přiblížil D. Horák. Jak uvedl, asociace navrhuje, aby žádosti o dotaci posuzovala nezávislá komise tvořená dvěma zástupci ministerstva zdravotnictví, dvěma zástupci zdravotních pojišťoven, jedním zástupcem SÚKL a dvěma zástupci samosprávy – jedním za Asociaci krajů ČR a jedním za Svaz měst a obcí ČR. Dotace by se měla udělovat vždy na rok a pro její přiznání APLS prosazuje tato pravidla: dotčená lékárna by se měla nacházet více než 20 minut jízdy autem od nejbližší další lékárny a v obci s alespoň 3000 obyvatel a preskribujícím lékařem, měla by mít otevřeno nejméně 30 hodin týdně a její maximální měsíční obrat by měl činit 500 000 Kč vykázaných v úhradách na zdravotní pojišťovny. Výši podpory APLS navrhuje do 5 % objemu prostředků lékárny vykázaných v úhradách na zdravotní pojišťovny. Při přidělování dotace by podle APLS také nemělo hrát roli, kdo lékárnu provozuje (síťová nebo jiná lékárna).

Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví ze 13. června na tom, zda provozovatelem lékárny je síť nebo jednotlivec, záležet skutečně nebude. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) v tiskové zprávě doplnil, že současnou situaci nepovažuje za nijak dramatickou. „Pokud se podíváme na data Státního ústavu pro kontrolu léčiv, je zjevné, že situace lékáren je z celorepublikového hlediska v posledních letech stabilní. Za poslední dva roky nezanikla ani jedna lékárna v místě, kde by vůbec nebyla jiná lékárna, a v roce 2015 zanikly takové nanejvýš tři,“ uvedl ministr