Čas, kdy lékaři budou muset předepisovat léky výhradně prostřednictvím elektronických receptů – tedy počátek příštího roku –, se nekompromisně blíží, a pokud stále platí dohoda mezi ministry Andrejem Babišem a Miloslavem Ludvíkem z letošního 5. ledna, k odkladu, jakého jsme byli svědky před třemi roky, už tentokrát rozhodně nedojde.
Zákon č. 378/2007 Sb. ukládá s účinností od 1. ledna 2018 povinnost vystavovat lékařské předpisy v elektronické podobě. Vystavení předpisu v listinné podobě bude přípustné jen výjimečně, z objektivních důvodů (viz zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Argumenty odpůrců

Jak je všeobecně známo, mezi lékaři převažuje k tomuto opatření odpor. Odmítavou argumentaci kontinuálně prezentují i lékařské korporace, včetně České lékařské komory. Nejčastěji zaznívají argumenty, že pro tisíce lékařů bez počítače a internetového připojení to bude představovat výdaje a čas navíc, takže řada starších kolegů kvůli tomu nakonec může uzavřít ordinace. Dokonce byly publikovány odhady, že takto znechucených končících doktorů budou až čtyři tisíce, čímž dojde k fatálnímu oslabení dostupnosti péče. K transparentnosti preskripce ani k pacientskému komfortu podle odpůrců ePreskripce také nedojde.
Připomeňme též, že agenda elektronické preskripce, resp. centrálního úložiště eReceptů, byla průběžně zpochybňována i z pohledu ochrany citlivých osobních údajů, a také to, že došlo ke sporům ve věci autorských práv k příslušnému softwaru. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) si totiž pro eRecept nevyhradil možnost modifikovat systém, případně ho nechat upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání. Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016.

Kolik receptů a kolik peněz?

Status quo elektronické lékové preskripce je následující. Podle evidence SÚKL bylo v období od srpna 2011 do října 2016 v České republice vystaveno 308 318 916 lékařských předpisů, z toho 4 784 850 v elektronické podobě. Počet vydaných elektronických receptů se tedy na celkovém počtu podílel 1,55 %. Podle mluvčí lékového ústavu Lucie Přinesdomové je tento nízký podíl způsoben zejména tím, že tento systém je doposud založen na dobrovolnosti používání.
SÚKL v období let 2007–2016 vynaložil v souvislosti s budováním Centrálního úložiště elektronických receptů (CÚER) a sdílené informační a komunikační infrastruktury pro provoz informačních systémů peněžní prostředky minimálně ve výši 317 660 609 korun. Pro období let 2017–2020 lze na základě smluv uzavřených v prosinci 2016 očekávat další výdaje spojené se správou a provozem CÚER minimálně ve výši 17 762 800 korun.

Jak to vidí NKÚ...

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno zveřejnil závěry své kontrolní akce KA 16/18, jejímž tématem bylo prověření hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu, se kterými je pověřen hospodařit Státní ústav pro kontrolu léčiv. Kontrola se mj. významně zabývala problematikou autorských práv k softwaru, který SÚKL užíval v rámci svých informačních systémů (IS) a informačních a komunikačních technologií (ICT). Závěrečná zpráva kontroly vypracovaná RNDr. Hanou Pýchovou k tomu uvádí:
„Mezi prvky koncepčního budování informačních systémů patří smluvní zajištění práva užívat software všemi známými způsoby, právo software modifikovat včetně možnosti modifikace nezávislou třetí osobou a povinnosti zhotovitele předat objednateli zdrojové kódy softwaru, který pro objednatele vyvinul, a to včetně potřebné technické dokumentace.
V důsledku nekoncepčního řízení v oblasti IS a ICT v letech 2007–2015 docházelo k nedostatečné smluvní úpravě v oblasti autorských práv. SÚKL si ve smlouvách uzavíraných do roku 2016 nevyhradil zejména možnost vyvinutý software modifikovat a možnost modifikovat software třetí osobou. SÚKL se uvedeným postupem vystavil riziku nevyjasněnosti autorských práv k CÚER, které vyústilo v soudní spor.
Od 1. 11. 2015 nebyla smluvně zajištěna technická podpora a provoz CÚER a dalších softwarových aplikací. Softwarové aplikace byly provozovány SÚKL bez servisní podpory dodavatele do prosince 2015, kdy bylo předběžným opatřením Městského soudu v Praze z 11. prosince 2015 nařízeno zdržet se jakéhokoli užití SW aplikace eRecept (eRp) – Centrální úložiště elektronických receptů.
SÚKL provoz zastaveného systému již neobnovil, neboť 8. února 2016 na základě jednacího řízení bez uveřejnění č. 01/2016 ve věci zajištění úpravy CÚER a jeho provozu, odůvodněného existencí krajně naléhavého případu, tj. hrozby závažné škody spočívající v dlouhodobé nefunkčnosti eReceptu, uzavřel smlouvu o dílo č. 15/16 na dodání díla, jehož předmětem bylo vytvoření a dodávka aplikačního softwaru pro CÚER a související uživatelská rozhraní, včetně zpracování jeho prováděcí a technické dokumentace. Od 31. března 2016 bylo na základě uvedené smlouvy spuštěno náhradní řešení provozu CÚER. SÚKL současně uzavřel smlouvu č. 14/16 na poskytování služeb servisní podpory a zajištění rozvoje CÚER.“
Dále zpráva uvádí: „SÚKL zvolil nákladné technologické řešení, na jehož základě vznikají značné licenční náklady. SÚKL neprověřil ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. d), ve spojení s ustanovením § 4 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb (zákon o finanční kontrole – pozn. red.), zda navrhované řešení naplňuje z hlediska cílů finanční kontroly hospodárný výkon státní správy.“
A také: „SÚKL v letech 2009–2014 porušoval zákon č. 121/2000 Sb. (autorský zákon – pozn. red.) tím, že neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci. Tím také došlo na straně SÚKL k bezdůvodnému obohacení. K nápravě této skutečnosti došlo na základě dohody o narovnání č. 55/14 ze dne 26. 5. 2014, ve které se SÚKL zavázal uhradit dodavateli licenčních oprávnění 119 416 526 Kč včetně DPH.“

... a jak to vidí SÚKL

Lékový ústav zveřejnil na svém webu vyjádření k závěrům kontroly NKÚ. V reakcích na nálezy ve sféře informačních systémů a informačních komunikačních technologií mj. uvedl:
„SÚKL si je vědom, že jeho informační systémy byly budovány a řízeny nekoncepčně. Proto po nástupu ředitele Zdeňka Blahuty do funkce v roce 2014 byly zahájeny práce na koncepci, vč. povinné atestace systému řízení. Díky snaze současného vedení byl tento dlouhodobý nedostatek ústavu napraven.“
K postupu budování CÚER píše:
„Od počátku roku 2018 bude ePreskripce povinná. Další vynaložené náklady SÚKL v této souvislosti jsou tedy nezbytné, a to právě pro zajištění povinné ePreskripce. Aby SÚKL nevynakládal nepřiměřeně vysoké prostředky, v rámci otevřeného výběrového řízení připravuje řešení, které bude řádově levnější a bude plně vyhovovat povinné elektronické preskripci a všem technickým a bezpečnostním požadavkům.
NKÚ hodnotil stav vypořádání autorských práv, o němž se v současné době vede soudní řízení. SÚKL je přesvědčen, že do skončení soudního sporu není namístě tvrdit, že měl SÚKL situaci předvídat. Je tedy předčasné činit jakékoliv závěry, zda vypořádání či nevypořádání autorských práv ovlivnilo či neovlivnilo vývoj CÚER. V této věci nelze předjímat rozhodnutí nezávislého soudu.
Již počátkem roku 2016 začalo fungovat náhradní řešení elektronické preskripce. U aplikace, která zajišťuje tuto elektronickou preskripci, má SÚKL nejširší možné licenční oprávnění, které umožňuje i další rozvoj a správu tak, aby bylo zamezeno tomu, že bude SÚKL závislý na jednom konkrétním dodavateli. Považujeme za nutné podotknout, že obě předběžná opatření byla následně ze strany vrchního soudu shledána jako nezákonná.
SÚKL zásadně odmítá, že svým jednáním způsobil krajně naléhavý případ, který mohl předvídat. Naopak, SÚKL od roku 2014 podnikal veškeré možné kroky k řešení všech sporných oblastí ve věci autorských práv. Právě tyto snahy řešit stav vedly k vyostření situace a následně k osočení SÚKL, že nevyužívá aplikace v souladu se smluvními závazky, a poškozuje tak domnělého autora. SÚKL nemohl v žádném případě předvídat, že dodavatel servisních prací se prohlásí za autora aplikací, a nemohl ani předvídat nezákonné rozhodnutí Městského soudu v Praze, které SÚKL zakázalo používat vybrané systémy.Tyto skutečnosti tak postavily SÚKL do situace, kdy bylo nutné používání aplikací zastavit a zajišťovat náhradní řešení. SÚKL by byl schopen, tak jak bylo naplánováno, realizovat všechny kroky v rámci otevřeného výběrového řízení.
Na základě výše uvedeného SÚKL odmítá, že by nedodržel zákonný postup, a závěry NKÚ ohledně řešení autorských práv považuje za předčasné. Závěry, které jsou ve zprávě uvedené, se týkají období od roku 2008 do roku 2014 a je jednoznačně vidět, že od roku 2014, po nástupu Zdeňka Blahuty do funkce, došlo k radikální změně přístupu k IT systémům s cílem zabránit stavu závislosti na jednom konkrétním dodavateli.
SÚKL si je vědom, že nekoncepční řízení IS a ICT vedlo k porušení autorského zákona. S nástupem Zdeňka Blahuty do funkce bylo zahájeno intenzivní a systémové řešení vedoucí k dohodě o narovnání, která v konečném důsledku ušetřila státu nemalé finanční prostředky v řádu stovek milionů korun.“

Pacienti prý e-komunikaci uvítají

Jak již bylo řečeno, odpůrci ePreskripce argumentují také tím, že je nekomfortní pro pacienty, příznivci naopak tvrdí, že je to opatření pro lidi výhodné. Do určité míry ilustrativním pro tuto polemiku může být průzkum, který v dubnu na objednávku firmy CompuGroup Medical provedla agentura StemMark.
Vyplývá z něj, že zájem veřejnosti o elektronizaci zdravotnictví v ČR roste. Elektronickou komunikaci s lékaři, jakož i elektronické řešení dalších úkonů spojených se zdravotní péčí by uvítalo 87,4 % dotázaných, což je o cca 17 % více než při obdobném průzkumu v roce 2014. Nejčastěji by Češi tuto možnost využívali k objednání se k lékaři (96,7 %), k připomínkám pravidelných kontrol (91 %) a při vystavování receptů (89,4 %). Velký zájem by ale byl také o přístup k výsledkům vyšetření on-line (88,9 %).
O možnost konzultovat problém s gynekologem elektronickou cestou by mělo zájem téměř 80 % žen. Více než 50 % žen uvedlo, že gynekologa navštěvují jen kvůli receptu, a to nejčastěji dvakrát nebo čtyřikrát ročně. Kvůli předání výsledků vyšetření dochází do gynekologické ordinace alespoň jednou do roka 58 % žen. Ačkoli by stály o on-line komunikaci se svými gynekology, téměř 84 % tuto možnost nemá. Ženy by ji nejraději využívaly k on-line objednávání (88,8 %), k připomínkám pravidelných vyšetření (72,3 %), k vystavení receptů na léky (69,5 %) či k přístupu k výsledkům vyšetření on-line (68,7 %).