Řada tuzemských i zahraničních studií upozorňuje, že senioři často užívají vysoký počet léků, mnohdy navíc léků nevhodných vzhledem k věku či zdravotnímu stavu, v nevhodných kombinacích či dávkách. Obdobné poznatky nyní přineslo i tříleté šetření provedené neziskovou organizací Ústav lékového průvodce (ÚLP) a klinickými farmaceuty v rámci projektu Senior. Partnery projektu jsou Nemocnice Na Homolce, Praha, a její tým klinických farmaceutů pod vedením PharmDr. Milady Halačové, Ph.D., a Státní ústav pro kontrolu léčiv.

S výsledky šetření seznámila novináře 22. listopadu ředitelka ÚLP PhDr. Ivana Plechatá. Upřesnila, že detailními rozbory farmakoterapie na základě posouzení lékařské a ošetřovatelské dokumentace prošlo prozatím 13 domovů pro seniory po celé ČR. Do projektu je nyní zapojeno 17 klinických farmaceutů, kteří u celkem 846 klientů vždy na místě ověřili medikaci, v průměru vydali více než dvě doporučení na jednoho klienta a posoudili téměř 7000 léků.

PhDr. Plechatá shrnula zjištění, k nimž dospěl tým PharmDr. Halačové. Ukázalo se, že senioři v domovech užívají denně v průměru 8 různých druhů léků na předpis, přičemž u řady klientů nelze v dokumentaci dohledat, proč konkrétní lék užívají. Podle klinických farmaceutů se přitom „jedná o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace“. „Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém. Proaktivní přístup a pravidelná revize medikace není v podstatě z kapacitních důvodů možná,“ zní stanovisko týmu PharmDr. Halačové. Nejčastěji bylo při studiu zdravotnické dokumentace klientů zjištěno, že lidé užívají léky nevhodné vzhledem k jejich věku či diagnóze, naopak chyběla léčiva s jasně prokázaným pozitivním vlivem na vývoj jejich nemoci či délku přežití nebo byly voleny nevhodné dávky léků, které následně vedly k rozvoji nežádoucích vedlejších účinků.

Klienty zařízení sociální péče jsou dnes v drtivé většině případů lidé starší 80 let, často nemohoucí a polymorbidní, kteří potřebují péči kardiologa, urologa, diabetologa, psychiatra… Až 80 procent z nich je při užívání léků zcela závislých na ošetřujícím personálu (vlivem snížených rozhodovacích schopností nebo demence). Zařízením se ale odborného, zejména zdravotnického personálu včetně lékařů často nedostává. Praktičtí lékaři (PL) v domovech pro seniory také mají velmi složitou pozici, pokud chtějí dohlížet na účelnost farmakoterapie. Se specialisty se vůbec nemají šanci potkat a terapii zkonzultovat. MUDr. Petr Bouzek, PL v domově pro seniory a předseda Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP, potvrdil, že má jen velmi omezené možnosti léčbu racionalizovat, pokud si na „té své“ kolegové trvají. „Také rodiny často zásobují blízkého řadou volně prodejných léků a různých doplňků stravy, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit terapii, ale o těch se obvykle ani nedozvím,“ upozornil.

Na sdělení PhDr. Plechaté navázal MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc., geriatr, internista a odborný garant projektu. Zdůraznil, že významná část zvláště velmi starých seniorů se vyznačuje nízkou úrovní potenciálu zdraví, křehkostí (angl. frailty) a že u těchto osob se zvýrazňuje potřeba účelné, bezpečné, dostupné a personalizované farmakoterapie. „Mezinárodní studie před několika lety zjistila, že v tomto ohledu patří ČR k nejhorším v rámci EU, a to již při hodnocení léčby zdatnějších seniorů žijících v domácím prostředí,“ upozornil. Nynější projekt ÚLP podle MUDr. Kalvacha „potvrdil systémově neutěšenou situaci u nejkřehčích občanů v domovech pro seniory, které se rychle mění ze sociálně pobytových v ošetřovatelská zařízení svého druhu s nedostatečnou mírou zdravotní podpory, včetně sledování účelnosti a bezpečnosti podávaných léků, a současně nabídl moderní formu podpory: farmaceutické audity a konzultace pro registrující praktické lékaře“.