Masarykův onkologický ústav (MOÚ) patří mezi pracoviště s mezinárodní akreditací Organizace evropských onkologických ústavů (OECI). Ta v roce 2020 zavede do péče o onkologické pacienty nový koncept – precizní onkologii (medicínu). Jedná se o přístup, který umožňuje integrovat na úrovni jednotlivce informace o molekulární klasifikaci nemoci a o molekulárním mechanismu účinku protinádorových léčiv. Histopatologická diagnostika tím získá další rozměr. Díky použití nových nástrojů lze stále lépe realizovat známé heslo: „Správný lék správnému pacientovi“. Novináři byli informováni během tiskové konference konané 16. října v Brně.

V září 2019 byl ustanoven multidisciplinární tým Molekulární tumor board (MTB) (Indikační komise pro precizní molekulární onkologii), který dokáže aplikovat precizní onkologii u potřebných dospělých onkologických pacientů.Součástí komise jsou klinický onkolog, prezentující onkolog, patolog, klinický genetik, molekulární biolog, farmakolog a radiolog. S pomocí genomické analýzy zahrnující stovky až tisíce genů společně posoudí případy pacientů až do hloubky molekulární charakterizace nádoru a navrhnou nejvhodnější způsob onkologické léčby. Tým tedy dokáže pacientovi např. říci, že by u něj mohl fungovat lék, který se u této nemoci ještě nepoužívá, ale používá se u jiné nemoci.

Ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., nám sdělil, že nový přístup může pomoci dalším 10–20 % pacientů získat takovou léčbu, která bude pro ně nejefektivnější. Nejčastěji to podle něj bude cílená léčba, ale může to být i typ chemoterapie (CHT) – určitá CHT se může ukázat u daného molekulárního typu nádoru účinnější než jiný typ CHT. „Zhruba 10–20 % pacientů by mohlo mít navíc benefit k tomu, co děláme teď. U všech pacientů to nejde z toho důvodu, že i kdybychom jejich nádory podrobili sebepodrobnějšímu zkoumání - a zkoumali bychom opravdu několik desítek tisíc genů! - nenajdeme u nich takové změny, pro které máme léčbu, anebo v nich nenajdeme změny vůbec žádné.“ A dodal, že celou analýzu, včetně vyhodnocení obrovského množství dat, je tým schopen dodat do dvou až tří týdnů.

V první fázi budou řešeni pacienti s nádory neznámého původu a vzácnými nádory, pro které není dostatek informací o účinnosti protinádorové léčby, nebo pacienti s nádory, kde diagnóza založená na molekulární klasifikaci může pomoci určit směr dalšího postupu. V roce 2020 nastane druhá fáze, bude zahájena multicentrická akademická klinická studie PROTARGET. Ta bude otevřená pro předléčené pacienty s nádory vaječníků, dělohy, prsu, tlustého střeva, plic a sarkomy. Během dvou let bude na MTB referováno asi 300 pacientů a předpokládá se, že až u třetiny z nich budou v nádoru nalezeny takové genetické změny, které umožní u daného pacienta zahájit cílenou léčbu a zlepšit jeho prognózu.

Na tiskové konferenci MOÚ byl přítomen pacientse vzácným nádorovým onemocněním, který zahájil léčbu v květnu. Sdělil, že se cítí sice trochu unaven, ale vůbec nemá takové problémy, jaké měl po chemoterapii. Lépe se mu dýchá a celkově se prý cítí dobře. Vedlejší nežádoucí účinky se na něm skoro neprojevily. Jak dále sdělil MUDr.Peter Grell, tento pacient už absolvoval jedno prošetření a jeho nádor se podařilo stabilizovat. Je sice přítomen v těle, ale pacient léčbu výborně snáší a mohl se vrátit do normálního života.

Co se týče konceptu MTB, zařazuje se MOÚ mezi elitní evropská onkologická pracoviště a je prvnív Českuu dospělých pacientů. Brno je také díky docentu J. Štěrbovi jediné v ČR a jedno z mála center v Evropě, které má tuto zkušenost vyzkoušenou u dětí.

Lucie Barošová