„V roce 2016 nebyla na zasedání American College of Rheumatology žádná abstrakta na toto téma a nyní se z toho stalo nejžhavější téma na zasedáních jejích i European League Against Rheumatism,“ upozornil na výročním zasedání Florida Society of Rheumatology v Orlandu.

„Je pravděpodobné, že revmatické komplikace při podávání těchto léčiv budou častější než revmatoidní artritida jako taková,“ varoval. Upřesnil, že výše zmíněné nežádoucí příhody jsou pozorovány u více než 20 % pacientů. „A pokud jste se s pacienty s těmito problémy ještě nesetkali, setkáte se s nimi,“ dodal.

Revmatické fenotypy nežádoucích příhod postihují prakticky všechny orgány. Objevují se případy vyrážky, kolitidy, hepatotoxicity, pneumonitidy, postižení očí a ledvin, a dokonce hypofyzitidy, o níž v minulosti prakticky nebylo slyšet.

Jak Dr. Ostor zdůraznil, důležité je dosažení rovnováhy mezi aktivací imunity potřebné ke zvládání nádorového onemocnění a supresí imunity pro zvládnutí revmatického onemocnění. Revmatické nežádoucí příhody související s imunitou jsou v onkologické literatuře a při klinických hodnoceních značně podceňovány a nedostatečně hlášeny. Jedním z častých projevů je fenotyp podobný revmatoidní artritidě (RA), přestože dotčení pacienti typicky nemají autoprotilátky. Dalším prevalentním projevem je reaktivace preexistujícího autoimunitního onemocnění, která může nastat až u poloviny pacientů. Dále se vyskytovala např. reaktivní artritida, myalgie a vaskulitida, včetně subklinické formy. „Zdá se, že kontrolní body jsou důležité pro zachování homeostázy v cévách a blokováním kontrolních bodů můžete způsobit vaskulitidu,“ poznamenal Dr. Ostor. Dále jmenoval symptomy sicca syndromu, lupusovou nefritidu, myokarditidu a lymfocytickou fascitidu. Revmatické nežádoucí příhody se objevují později než jiné autoimunitní příhody, např. kolitida, které obvykle vznikají na začátku léčby a rychle odpovídají na terapii. „Kolitida, která vzniká, je velmi podobná floridní ulcerativní kolitidě a může se vyvinout po prvních několika dávkách. Pacienti jsou léčeni steroidy a pak jednou dávkou infliximabu, a tím se celý problém vyřeší. Oproti tomu revmatické problémy mají tendenci vznikat po měsících terapie a mohou přetrvávat i po jejím ukončení,“ uvedl Dr. Ostor.

Pravidla léčby zmíněných nežádoucích příhod se vyvíjejí. Nyní představují počáteční léčbu steroidy a pak léky modifikující chorobu, jako je methotrexát, někteří pacienti však vyžadují také biologické léky a v závažných případech zastavení protinádorové léčby. „Tato pravidla doposud nejsou patřičně podložena důkazy, jsou však dolaďována, jak získáváme další zkušenosti,“ konstatoval Dr. Ostor.