Dne 18. listopadu česká vláda projednala strategický dokument rešící výhledy zdravotnictví na příštích desetlet – Zdraví 2030. Byly v něm formulovány tři strategické cíle: zlepšení zdravotního stavu populace, optimalizace zdravotnického systému propojeného se sociální péčí a podpora vědy a výzkumu.

Systém primární péče se musí změnit

Hlavními tématy dokumentu Zdraví 2030 jsou reforma primární péče včetně nové koncepce a rozvoje sítě urgentních příjmů, důraz na prevenci, zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za vlastní zdraví. Primární péče by se měla postupně proměnit a rozšířit tak, aby byla snadno dostupná každému pacientovi. Dojde také k vybudování rovnoměrné sítě urgentních příjmů a pohotovostní služby v každém okrese a zároveň k zajištění návaznosti pohotovostní služby na urgentní příjmy.

Opomenuty nebyly ani otázky personální stabilizace zdravotnictví a zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů.

„Má-li být péče o zdraví kvalitní, bezpečná a dlouhodobě udržitelná, je nezbytné usilovat o lepší dostupnost, kvalitu, vstřícnost a etický rozměr zdravotnických služeb. Zároveň je zapotřebí klást větší důraz na ochranu a udržení zdraví, posilovat účast občanů a jejich odpovědnost za vlastní zdraví a cíleně zlepšovat jejich zdravotní gramotnost. Zdraví lidí nemohou zajistit samotní zdravotničtí pracovníci ani samotní občané. K jeho ochraně, udržení i zlepšení je žádoucí vyzvat všechny společenské struktury a využít všech sil a možností. Podle strategického rámce budeme postupovat a bude také podkladem pro vyjednávání s Evropskou komisí o finančních zdrojích pro české zdravotnictví v dalším programovacím období,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Stárnutí populace vyžaduje změny organizace péče

Velkým tématem řešeným v dokumentu Zdraví 2030 je stárnutí populace. Za nezbytné jsou považovány změny organizace zdravotní péče i jejího financování. Lidé starší 65 let aktuálně tvoří téměř pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob starších 85 let. Dopad stárnutí přitom již dnes představuje výzvu pro kapacity poskytování dlouhodobé a následné péče.

„Je nutné podporovat zajištění dostatečných kapacit dlouhodobé péče a podpořit i rozvoj domácí péče jako ekonomicky výhodnější alternativy k hospitalizaci,“ doplnil ministr. 

Paliativní péči nelze opomíjet

Dokument Zdraví 2030 nezapomíná ani na paliativní péči. Vychází přitom ze skutečnosti, že téměř 60 %případů úmrtí je vyvoláno chronickou nemocí a na terminální fázi života s chronickým onemocněním se lze připravit.

V současné době více než polovina pacientů v průběhu posledních šesti měsíců života absolvuje hospitalizaci, přičemž u 15 %se tak stane více než třikrát. Při fungujícím managementu péče o umírající by se těmto hospitalizacím dalo předejít. Ročně jde zhruba o 60 000 lidí, kteří by většinou raději umírali doma než v nemocnici. Paliativní péče kromě tišení bolestí zahrnuje i psychologickou podporu nebo komunikaci s rodinou.