Infekce způsobené bakteriemi rezistentními proti antibiotikům patří mezi vůbec nejpalčivější problémy současného zdravotnictví napříč Evropou. Jak uvedla na tiskové konferenci u příležitosti Evropského antibiotického dne doc. MUDr. Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně České republiky pro agendu antibiotické rezistence v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control – ECDC), celosvětově se jimi v nemocnici nakazí až 10 % pacientů. Konkrétně v zemích Evropské unie jde každoročně o 4 miliony hospitalizovaných pacientů, z nich 37 000 v souvislosti s nozokomiální infekcí zemře.

Tato situace je primárně způsobena nadužíváním ATB. „Studie ukazují, že nejméně třetina pacientů v nemocnicích je léčena antibiotiky, zároveň je ale až 50 % indikací antibiotik nesprávných,“ doplnila doc. Žemličková s tím, že se to týká nejen Evropy jako celku, ale také České republiky.

Podle ředitelky ECDC Dr. Andrey Ammonové je řešením obezřetnější preskripce ATB, posílení prevence obyvatel a také lepší kontrola infekcí ve snaze zabránit přenosu bakterií rezistentních vůči antibiotikům.

Nejen množství, ale především struktura

V České republice se zatím nedaří spotřebu ATB výrazněji omezit. Jak ale vyplývá ze srovnání s ostatními evropskými státy (viz Porovnání celkové spotřeby ATB v DDD/TID v roce 2015), množství předepisovaných ATB není hlavním problémem v této oblasti. Spíše jde o to, jaká konkrétní antibiotika lékaři preferují. ČR se totiž dostává na přední příčky v užívání makrolidů (viz graf Podíl makrolidů na celkové spotřebě ATB ve vybraných zemích Evropy v roce 2015), tedy antibiotik druhé volby, nelze-li podat lék s užším terapeutickým spektrem.

Tatáž situace se týká i vysoké spotřeby chráněných PNC. „Povědomí lékařů o správné volbě klesá, dávají přednost širokospektrálním antibiotikům, jejichž podávání je pro pacienta komfortnější, ovšem z dlouhodobého hlediska nejvíce stimuluje rozvoj antibiotické rezistence. Také jsou lidé zbytečně vystavováni jejich nežádoucím účinkům,“ popsal MUDr. Michal Prokeš z agentury Infopharm.

Přednostka I. infekční kliniky 2. lékařské fakulty UK a Nemocnice Na Bulovce v Praze Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., připomněla, že nejčastější indikace ATB v ambulantní praxi se týkají angin, na druhém místě laryngitid a bronchitid. Ovšem například u dětí bývá angina vyvolána pouze v 15‒20 % streptokoky, s tím že další bakteriální agens jsou velice vzácné. Ostatní anginy bývají virového původu. Bronchitidy a laryngitidy jsou dokonce z 95 % způsobené viry.

 

Desetina populace si sama ordinuje ATB

Česká lékárnická komora se v souvislosti s užíváním ATB již dlouhodobě snaží edukovat i širokou veřejnost a také opakovaně provádí průzkum mezi dospělými pacienty a rodiči dětí, kterým byla antibiotika předepsána. Ten mj. konstatoval, že přibližně každý pátý český občan se stále mylně domnívá, že antibiotika účinkují proti nachlazení a chřipce. A téměř desetina populace si sama ordinuje ATB ze starých nespotřebovaných zásob.

Součástí tiskové konference byla i odbočka do zemědělského sektoru. Informace z této oblasti byly možná překvapivě výrazně optimističtější než z té humánní. „Lze konstatovat, že vyčíslené spotřeby antibiotik používaných u zvířat klesly v období 2010–2015 téměř o třetinu. V budoucnosti budeme i nadále klást důraz na zlepšování zdravotního stavu a dobrých životních podmínek hospodářských zvířat s cílem snižovat spotřebu používání antibiotik v chovech,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Ing. Jiří Šír.