„Nový rámec posouvá definici Alzheimerovy choroby u živých jedinců ze syndromického na biologické onemocnění,“ uvedl Dr. Jack pro server MedPage Today. „Naše naděje spočívá v tom, že v rámci biologické definice onemocnění budou klinické testy mnohem efektivnější a do studií budou zahrnuti jen ti jedinci, kteří skutečně mají onemocnění, pro které jsou léčeni,“ dodal. Stejně tak studie přirozeného průběhu onemocnění mohou přesněji identifikovat rizikové faktory AN.
V medicíně i v rámci populárně vědeckého konceptu se demence stala takřka synonymem pro Alzheimerovu chorobu, přitom až 30 % lidí, u nichž se předpokládá, že mají AN, nemělo amyloidové plaky ani spleti tau proteinu. Podle nové definice by byla jako pacient s AN diagnostikována osoba s depozitem beta amyloidu i patologického tau. Přítomnost beta amyloidu při normálním nálezu stran patologického tau by měla být diagnostikována jako „patologická změna Alzheimerova typu“. AN a „patologická změna Alzheimerova typu“ by byly fázemi v rámci kontinuálního vývoje AN, a to nezávisle na klinických příznacích.
Neurodegenerativní biomarkery a kognitivní symptomy – z nichž ani jeden není specifický pro AN – by byly použity pouze pro hodnocení stupně závažnosti, nikoli pro definici přítomnosti kontinua AN. Výzkumníci nastínili dva možné způsoby, jak posoudit závažnost onemocnění: jeden využívá tři klasické syndromové kategorie, druhý šestistupňové číselné schéma. Tento klasifikační systém amyloid-tau-neurodegenerace (ATN) v obou skupinách zahrnuje jak vyšetření mozkomíšního moku (MMM), tak zobrazovací biomarker. Ke třem ATN skupinám by mohly být přidány nové biomarkery a rovněž nové biomarkerové skupiny mimo ATN, jakmile budou k dispozici.
V souvisejícím článku James Hendrix, PhD, a členové výzkumného týmu Asociace pro výzkum a léčbu Alzheimerovy choroby uvádějí několik překážek implementace návrhu ve výzkumu – navýšení nákladů, použití invazivních postupů, případně expozici záření, dále třeba častou nedostupnost PET zobrazování mimo velká zdravotnická pracoviště. Výzvou jsou i samotné testy biomarkerů – většina používá MMM, ale vyšetření biomarkerů z krve by byla levnější a dostupnější. Některé testy mají omezenou technickou a klinickou validitu nebo vykazují variabilitu mezi jednotlivými šaržemi a mezi jednotlivými místy.
Přínosy by však mohly převážit nad náklady, domnívají se Hendrix et al. Navrhovaný rámec ATN by mohl zajistit, že budou zkoumáni správní pacienti a že bude vypracován přesnější staging pacientů v průběhu kontinua AN. Vědci by se mohli zaměřit například na výzkum toho, zda modulace určitého cíle interferuje se specifickou složkou patologie onemocnění. A studie v biologicky definovaných populacích mohou pomoci odpovědět na otázky, které po celá léta brzdily vývoj léků na Alzheimerovu chorobu.