Práci publikovala skupina prof. Adriana Martineauaz Queen Mary University v Londýně, Velká Británie, v časopise Thorax. U pacientů s alespoň normální hladinou 25-OH-D (minimálně 25 nmol/l) tento účinek pozorován nebyl.
Výzkumníci pro metaanalýzu použili údaje 469 z 472 (99,4 %) účastníků tří randomizovaných klinických hodnocení provedených v roce 2017 v Belgii (n = 182), Velké Británii (n = 240) a Nizozemí (n = 47).
Ve všech třech studiích byl perorálně podáván vitamin D3v různém režimu podávání, celkové dávky se pohybovaly v rozmezí 220 000 IU za šest měsíců až 1,2 milionu IU za rok.
Mezi výsledky metaanalýzy vědci uvedli snížení výskytu exacerbací u pacientů s nedostatkem 25-OH-D o 45 %: u osob s výchozí hladinou 25-OH-D < 25 nmol/l zjistili ochranný účinek (upravená míra výskytu – aIRR 0,55), který nebyl prokázán u jedinců, jejichž výchozí hladina 25-OH-D činila ≥ 25 nmol/l (aIRR 1,04; pro porovnání ramen p = 0,015). Suplementace vitaminuD neovlivnila celkovou míru středně závažných nebo závažných exacerbací CHOPN (aIRR 0,94) a hladina vitaminuD neovlivňovala poměr účastníků, kteří zaznamenali alespoň jednu závažnou nežádoucí příhodu (upravený OR 1,16).
Tentýž výzkumný tým provedl v roce 2017 analýzu klinických hodnocení použití vitaminuD v prevenci exacerbací astmatu a uvádí zajímavý souhrnný závěr obou analýz: „Protože akutní respirační infekce obvykle předznamenávají exacerbace jak u astmatu, tak u CHOPN, je možné, že pozitivní působení vitaminu D v tomto ohledu je zprostředkováno společným mechanismem, konkrétně spuštěním antivirových a antimikrobiálních odpovědí.“
Výzkumníci dodali, že zjištění studie jsou v souladu s výsledky některých observačních studií, ale ne všech. Naznačují, že důvodem toho, že se u některých studií neprojevil ochranný účinek, může být nižší počet účastníků se statutem nízké hladiny vitaminu D. Uzavírají, že jejich zjištění by proto měla být „interpretována s opatrností“.