Infekce vyvolané bakteriemi odolnými vůči antibiotikům (ATB) představují stále obrovský problém. V Evropě jsou důvodem zhruba 33 000 úmrtí ročně, a jak odhaduje Světová zdravotnická organizace (WHO), po roce 2050 budou příčinou dokonce dvou z pěti úmrtí. Řešením pro léčbu některých bakteriálních infekcí mohou být autovakcíny, které upravují aktivitu imunitního systému cíleně proti konkrétnímu původci onemocnění, čili na rozdíl od ATB neničí ostatní přirozené bakterie v těle.

Autovakcíny se vyrábějí z bakterií získaných od daného pacienta, jedná se tedy o vakcíny „ušité na míru“ konkrétnímu pacientovi. Léčba pomocí autovakcín může vést ke snížení počtu onemocnění, ke zkrácení a zmírnění jejich průběhu a v některých případech i k celkovému zlepšení imunitního systému.

„Hlavní skupinou onemocnění, proti kterým se autovakcíny používají, jsou chronické a opakující se bakteriální a kvasinkové infekce. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích, záněty močových cest, infekce kůže a měkkých tkání nebo záněty vnějších pohlavních orgánů a pochvy,“ upřesnila RNDr. Dana Hanuláková z laboratoře SYNLAB. Autovakcíny se nejčastěji podávají perorálně ve formě kapek pod jazyk. Jsou velmi dobře snášeny i dětmi od třílet, mají minimum vedlejších účinků a prakticky nulovou toxicitu.

V průběhu užívání vakcíny je možná kombinace s jinou medikací s výjimkou jiných přípravků zvyšujících obranyschopnost organismu. Autovakcíny také nelze použít jako léčivo při akutně probíhající infekci, tu je nejdříve potřeba doléčit – nejčastěji antibiotiky.