Péči o parkinsoniky čekají systémové změny

Navýšit počet specializovaných center, a tím více zpřístupnit centrovou léčbu, umožnit užší mezioborovou spolupráci neurologů a psychiatrů – to vše a ještě více plánuje ministerstvo zdravotnictví pro pacienty s Parkinsonovou nemocí (PN). Podrobnosti zazněly během tiskové konference konané k celosvětovému Dni Parkinsonovy nemoci (11. dubna).

DBS – účinná, ale nedostupná

Počet pacientů s PN a parkinsonskými syndromy dosahuje v ČR podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za roky 2015–2016 necelých 50 tisíc, což je podle slov náměstka ministra pro zdravotní péči Romana Prymuly asi dvoj- až trojnásobek, než odborníci předpokládali.

PN nelze vyléčit, současná medicína pouze zmírňuje projevy choroby. Pacienty, kteří již neodpovídají na farmakoterapii, lze účinně léčit hlubokou mozkovou stimulací (deep brain stimulation, DBS). Při vhodné indikaci dokáže DBS výrazně zlepšit kvalitu života, některé pacienty dokonce vrací do pracovního procesu. Před 20 lety byla ČR první zemí ve střední a východní Evropě, kde byla DBS zavedena – konkrétně ve VFN v Praze a v Nemocnici Na Homolce. Dnes DBS v ČR poskytují tři centra – v Praze, Brně a Olomouci. To je podle odborníků málo. Moderní léčba PN zahrnující DBS nebo podávání léků pumpovými systémy navíc v centrech naráží na finanční limity, kvůli nimž se neúměrně prodlužují čekací lhůty, jak upozornil prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Například v Rakousku a Německu mají lepší podmínky a počet implantací je u nich nesrovnatelně vyšší,“ doplnil.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch chce dostupnost péče ve specializovaných centrech zlepšit, ministerstvo proto jedná se zdravotními pojišťovnami o navýšení jejich počtu a rovnoměrném regionálním rozprostření. Podle údajů ÚZIS totiž např. téměř 60 % pacientů s Parkinsonovou nemocí žije v Čechách, které pokrývá jedno implantační centrum, zatímco na Moravě jsou centra dvě. Počet implantovaných pacientů je v ČR kolem 2 %, přičemž optimálně by tuto léčbu potřebovalo minimálně 10–15 % nemocných.

Mýtus nemoci starších lidí

Pacienti a někdy i jejich ošetřující neurologové také příliš dlouho váhají, než začnou o DBS uvažovat. „Rozhodnutí mnohdy přijde pozdě a pacient již není k hluboké mozkové stimulaci vhodný. Trendem je přitom operovat pacienty dříve a v mladším věku,“ zdůraznil prof. Jech.

Představa PN jako nemoci vyskytující se zejména u starších osob je nesprávná i podle Ing. Romany Skála-Rosenbaum, ředitelky Parkinson-Help z. s., jež je sama taktéž pacientkou s PN. „Nejvíce nemocných s Parkinsonovou nemocí je v produktivním věku. Mladých nemocných, kteří ještě ani nedosáhli 40 let, je pak přes 10 % všech diagnostikovaných. Právě u těchto lidí nemá smysl čekat na postupné zhoršení příznaků do té míry, kdy je nemoc zcela pohltí. Ze svého pohledu vidím jako nejdůležitější nemoc správně diagnostikovat a následně včas zjistit, zda je dotyčný vhodný k zákroku DBS.“

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a předseda evropské sekce mezinárodní organizace Parkinson’s Disease and Movement Disorders Society, k tomu dodal, že „dokladem kvality zdravotnického systému není jen schopnost zavést program léčby DBS, ale také jeho zpřístupnění všem potřebným nemocným, spolu s plnou dostupností základních léků a se všemi dalšími pokročilými metodami léčby, jako je kontinuální podávání léků přenosnými pumpovými systémy“.

MZ podpoří specializovanou neuropsychiatrickou péči

Nezbytným předpokladem kvalitní péče o pacienty s PN a dalšími onemocněními provázenými abnormálními pohyby přitom zůstává „specializovaná erudice neurologů a dalších odborníků, včetně psychiatrie a fyzioterapie“, jak dále upozornil prof. Růžička.

Základem ambulantní péče o nemocné s neurodegenerativními onemocněními je u nás dnes síť terénních neurologů, základní lůžkovou péči na regionální úrovni poskytují neurologická pracoviště. Ministerstvo chce nyní více provázat neurologickou a psychiatrickou péči o pacienty s PN. To Ing. Skála-Rosenbaum vítá. „Potřebujeme především vybudovat specializovanou síť odborníků na neuropsychiatrickou a rehabilitační péči s dostupností v každém regionu,“ potvrdila.

Ministerstvo zdravotnictví proto odborným společnostem pomůže s definováním zdravotního výkonu pro mezioborovou spolupráci neurologie a psychiatrie. „Nyní máme naplánované jednání s pojišťovnami o možnosti nasmlouvání a hodnotě nového zdravotního výkonu,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula. V současné době se tyto nové výkony připravují a následně by měly být zařazeny na pracovní skupinu k seznamu zdravotních výkonů a po schválení pracovní skupiny zahrnuty do příslušné novely vyhlášky.

Ministerstvo zdravotnictví podpoří oblast psychiatrických a neurodegenerativních onemocnění v rámci dotačních programů na rok 2019. Program by měl být zaměřen zejména na společné školení neurologů/psychiatrů k zajištění efektivní mezioborové spolupráce a podporu časné diagnostiky ve spolupráci s primární péčí.