Letos již popáté je 8. květen označen Světovým dnem boje s karcinomem vaječníků. Léčbu této závažné nemoci výrazně komplikuje obtížná diagnóza. Symptomy onemocnění jsou totiž značně různorodé, a proto bývají podceňovány. „Příznaky pokročilého stadia rakoviny vaječníků nejsou specifické, pacientka si může stěžovat na zvětšení objemu nebo bolesti břicha, časté močení, zácpu, nechutenství, zvracení a v některých případech i na dýchací potíže,“ popsala doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.
Některé ženy si dlouho myslí, že pouze přibraly, přitom se jim v břišní dutině poměrně rychle hromadí tekutina vznikající v důsledku nádorového bujení. „Rakovina vaječníků se v podstatě chová jako odkvetlá pampeliška. Nádor roste a v určitém okamžiku se rychle rozšíří do dutiny břišní, stejně jako když fouknete do odkvetlé pampelišky,“ konstatoval prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra VFN Praha.

Chybí rutinní screeningová metoda

Karcinom vaječníků je každoročně celosvětově diagnostikován více než 220 tisícům žen, zhruba tisícovka z nich je z České republiky. Problém je především v tom, že lékaři v současnosti nemají žádnou rutinní a zároveň spolehlivou screeningovou metodu.
Nemoc pomůže diagnostikovat vaginální ultrazvuk v rámci pravidelných gynekologických prohlídek, v případě podezření následovaný laboratorními testy s cílem zjistit hladinu krevní bílkoviny HE4. Ovšem u většiny pacientek odhalí lékaři nemoc až v jejím pozdním stadiu, kdy je šance na vyléčení mizivá. Více než polovina nemocných tak do pěti let umírá.
„Rakovina vaječníků představuje gynekologickou malignitu s nejhorší prognózou. Možnosti léčby se liší v závislosti na velikosti, umístění a stupni rozšíření nádoru a odvíjejí se i od fyzického stavu pacientky,“ uvedla doc. Prausová. Kromě standardní chirurgie a chemoterapie lze karcinom vaječníků v současnosti léčit i pomocí biologické léčby, která je poskytována v komplexních onkologických centrech.
Gynekologické malignity zahrnují spektrum zhoubných onemocnění, jež mohou postihovat vulvu, pochvu, cervix, dělohu, vejcovody, vaječníky, peritoneum a také prsa. Malignity dolního genitálního traktu jsou většinou etiologicky spojeny s infekcí způsobenou vysoce rizikovými typy lidského papilomaviru (HPV) a častěji se objevují v rozvíjejících se než v rozvinutých zemích.
Opačná je frekvence výskytu malignit horního pohlavního ústrojí. Podle informací z Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) bylo v roce 2010 v Česku zjištěno 6498 nových případů karcinomu prsu, 1870 případů karcinomu děložního těla, 1107 případů karcinomu vaječníků a 994 případů karcinomu děložního hrdla. Asi nejlépe se daří postupně snižovat incidenci u nádorů děložního hrdla, a to díky cervikálnímu screeningu a očkování proti lidskému papilomaviru.