Již osm let marně usiluje Státní zdravotní ústav, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze o realizaci celostátního antropologického výzkumu (CAV) dětí a mládeže v České republice. Tento výzkum byl u nás prováděn standardně od roku 1951 vždy v desetiletých intervalech, naposledy v roce 2001, kdy se jej účastnilo téměř 60 000 dětí ve věku 0–19 let. Výsledkem CAV byly mj. referenční růstové grafy tělesné výšky, obvodu hlavy, paže, břicha, boků a jejich poměrů. Růstové grafy jsou základní pomůckou pro pediatry, kterým povinnost hodnotit tělesné charakteristiky dětí s využitím grafů při pravidelných kontrolách ukládá vyhláška o preventivních prohlídkách č. 70/2012 Sb.
O přínosnosti projektu evidentně není pochyb. Jeho realizaci podpořilo osm odborných společností, například Česká obezitologická společnost, Společnost praktických lékařů pro děti a dorost, Společnost pro výživu či Gastroenterologická společnost. Problém je ovšem s financováním výzkumu. Iniciátoři CAV sice v letech 2010–2015 celkem šestkrát žádali Interní grantovou agenturu (IGA) ministerstva zdravotnictví, respektive Agenturu pro zdravotnický výzkum (AZV) o grant, ovšem žádost byla pokaždé vyřazena ekonomickou komisí, ať už pro finanční a časovou náročnost nebo z formálních důvodů.
„Pro nás je cesta přes grantovou agenturu, jak se už mnohokrát ukázalo, neschůdná, my neobjevíme nové geny zapříčiňující obezitu. Ovšem bez aktuálních grafů obezitolog neřekne, že je dítě obézní. Nemůžeme posoudit, co je ještě v normě, a co nikoliv, což má opět dopad na klinickou praxi, protože část dětí může být špatně diagnostikována. Výzkum nemá okamžitý finanční přínos, nejde o patent, vynález, objev s velkým O. Je to ale naprosto nezbytná pomůcka k běžnému i specializovanému hodnocení růstu dětí ve všech oborech, které se dětmi zabývají,“ uvedla RNDr. Jitka Riedlová ze 3. lékařské fakulty UK a Ústavu anatomie v Praze, která o realizaci CAV dlouhodobě usiluje.
Zájem ministerstva opadl
Zajímavé je, že před časem se ministerstvo zdravotnictví krátce snažilo, aby byl projekt CAV realizován. Někdejší hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., totiž opakovaně inicioval schůzky s řešiteli CAV na konci roku 2015 a v první polovině roku 2016. AM Review má k dispozici zápis z první z těchto schůzek ze 7. prosince 2015, na níž se „účastníci shodli na nutnosti realizace CAV, který by umožnil v plném rozsahu aktualizovat nynější růstové grafy, získat nová referenční data důležitých anamnestických údajů, zmapovat prevalenci nadváhy, obezity a nízké hmotnosti v reprezentativní dětské populaci atd.“.
Jak dále vyplývá ze zápisu, účastníci schůzky měli v dalších krocích vytvořit pracovní skupinu odborníků, připravit projektový záměr vč. podrobného rozpočtu a časový harmonogram realizace výzkumu. „Na to konto jsme projekt připravili, postupně během tří čtyř schůzek s jednotlivými představiteli ministerstva jej konzultovali a podle jejich připomínek upravovali. V červnu 2016 jsme projekt podali, ovšem v červenci došlo ke změně na pozici hlavního hygienika, a tím projekt usnul,“ popsala RNDr. Riedlová.
V současnosti zastává pozici hlavní hygieničky Mgr. Eva Gottvaldová. Jak časopis AM Review zjistil, na další posun ve věci to nevypadá. „Z doby předchozího hlavního hygienika ČR evidujeme podání – žádost o podporu zmíněného projektu v hodnotě zhruba 15 milionů. Sekce hlavního hygienika však nedisponuje vhodným dotačním titulem, pomocí něhož by uvedený projekt bylo možné realizovat. Nedisponuje ani finančními prostředky nad rámec svého rozpočtu, které by mohla věnovat na podporu tohoto projektu. Oficiální možností, jak prostředky na projekt tohoto charakteru získat, je veřejná soutěž o účelovou podporu ministerstva zdravotnictví na řešení projektů u Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky,“ uvedla hlavní hygienička Mgr. Gottvaldová.
Tím se šance na realizaci projektu vrací znovu na začátek, respektive prozatím zřejmě zcela padá.
Co řekli o projektu
MUDr. Petr Tláskal, CSc., Společnost pro výživu:
„Celostátní antropologický výzkum přinese data, která mimo jiné umožní zmapovat stav výživy našich obyvatel. V porovnání s předchozími výsledky tak bude možné zhodnotit změny, které provázejí čas. Výsledky například dovolí odborníkům posoudit účinnost opatření v rámci státní politiky k zajištění prevence chronických civilizačních onemocnění, jež souvisí s životním stylem a výživou našich obyvatel.“
Ing. Jana Vignerová, CSc., Státní zdravotní ústav:
„Pochopitelně je otázkou, zda by byla aktualizovaná data z celostátního antropologického výzkumu používána jako referenční. To nyní nemůžeme posoudit. Ale minimálně je jasné, že od doby realizace posledního výzkumu došlo k řadě posunů, zvlášť pokud jde třeba o dobu dospívání, což může úplně změnit veškeré dosavadní grafy.“