Na přelomu února a března se konaly další, již 44. angiologické dny s mezinárodní účastí. Organizátoři přivítali účastníky již tradičně v pražském hotelu Diplomat a nabídli jim pestrý program. Jeho těžiště spočívalo v sympoziích věnovaných nejrůznějším angiologickým diagnózám nejen z angiologického pohledu. O novinkách v prevenci a léčbě žilní trombózy informovali hematologové, se svými příspěvky vystoupili i hypertenziologové, diabetologové, lipidologové a cévní chirurgové. Nechyběl rozsáhlý blok přenosů z katetrizačních sálů z Prahy, Ostravy, Třince a Bratislavy, přičemž tentokrát se delegáti kongresu mohli těšit i na nově zařazený přenos moderní, rozvíjející se endovaskulární léčby povrchových žil, jak ve svém úvodním slovu upozornila předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP Debora Karetová. Nechyběly kazuistiky, workshopy ani sesterská sekce. Ze zahraničních hostů vystoupili řečníci z Francie, Německa, Maďarska, Slovenska nebo Itálie. Alespoň ochutnávku ze široké škály sdělení přinášíme níže.

Profylaxe tromboembolie u neurochirurgických pacientů

Hned několik příspěvků si pro kongres připravil MUDr. Jan Hemza, Ph.D. et Ph.D., z Neurochirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně. V jednom z nich se věnoval profylaxi tromboembolie (TE) u neurochirurgických pacientů, která podle jeho slov stále představuje problém. „Neurochirurgičtí pacienti představují jednu z nejrizikovějších skupin, pokud se jedná o pooperační tromboembolické komplikace,“ upozornil.

MUDr. Hemza přiblížil, že jeho pracoviště začalo se systematickou profylaxí TE v roce 1997. Za tu dobu měl tým možnost pozorovat 11 663 pacientů, u nichž byl proveden kraniocerebrální zákrok, z toho u 3888 osob na bazi lební. Jako metodu profylaxe Hemza a kol. kombinují mechanickou profylaxi kompresními punčochami a nízkomolekulární heparin (LMWH). Při kraniocerebrálních procedurách používají profylaxi elektivní i urgentní. Jak popsal, v elektivní skupině se zahajuje profylaxe pomocí LMWH 6–10 hodin po chirurgickém výkonu, pokud pooperační CT neprokáže hemoragické komplikace. Kompresní punčochy jsou použity před chirurgickým výkonem a pacient je má aspoň 4–5 dní po něm, kdy normálně chodí. V urgentní skupině a ve skupině s hemoragickou komplikací se profylaktická léčba zahajuje později, po 72 hodinách. Kompresní punčochy jsou použity před chirurgickým výkonem a nošeny tak dlouho, jak je potřeba. Jak dále uvedl, v celém souboru se vyskytlo pouze osmpřípadů plicní embolie (0,06 %) a jeden případ úmrtí (0,008 %) z důvodu masivní plicní embolie a masivních hemoragických komplikací během léčby. Za velmi důležitý označil vývoj hladiny fibrinogenu.

Rivaroxaban může snížit incidenci posttrombotického syndromu

Dr. Pier Luigi Antignati, PhD., z vaskulárního centra Nuova Villa Claudia v Římě, Itálie, představil retrospektivní observační studii, která naznačila, že rivaroxaban může mít profibrinolytický efekt na recentní, ale i na organizovaný trombus a umožnit kompletní rekanalizaci postižených žil.

Cílem studie, o níž je řeč, bylo vyhodnotit fibrinolytický efekt rivaroxabanu u pacientů s recentní a dřívější HŽT. Studie měla dvě ramena: v prvním bylo 31 pacientů ve věku 52–73 let s popliteo-femorální HŽT (před 12 měsíci) a užívali standardní antikoagulační léčbu, v druhém bylo 22 pacientů ve věku 65–82 let s dřívější popliteo-femorální HŽT. Obě skupiny pacientů měly clearance kreatininu v normě a normální funkci jater a obě skupiny byly převedeny z warfarinu na rivaroxaban.

U všech pacientů v prvnískupině došlo ke kompletní rekanalizaci popliteálních žil po čtyřech týdnech léčby rivaroxabanem, v druhéskupině byla rovněž zjištěna kompletní rekanalizace popliteálních žil po čtyřechtýdnech a také kompletní rekanalizace akutní retrombózy superficiálních femorálních žil po dvou týdnech léčby rivaroxabanem.

Předpokládá se, že tento lytický efekt povede u pacientů léčených rivaroxabanem ke snížení incidence posttrombotického syndromu.

Obezita a klimatická změna – kazuistika extrémně obézní hypertoničky

Hosté ze Slovenska, konkrétně z Fakulty verejného zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislavě a Univerzitnej nemocnice Bratislava, upozornili, že zdravotní systémy by měly být připraveny vypořádat se s epidemií obezity. Vyslovili názor, že stoupající úroveň příjmů a důsledků globalizace vedla k rapidnímu nárůstu obezity, a naopak spotřebitelský životní styl přispívá ke změně klimatu. Problém, který z toho vyplývá, ilustrovali kazuistikou.

Jednalo se o 62letou ženu, extrémně obézní (výška 157 cm, tělesná hmotnost 135 kg, BMI 54,7 kg/m2, obvod pasu 160 cm), bývalá kuřačka, hypertonička, po infarktu myokardu s implantovaným pacemakerem, diabetička, několik let na dialýze. Důvodem přijetí do nemocnice byla nevyvážená hypertenze. Všechna vyšetření a léčba byly během hospitalizace obtížné. „Někdy jsme čelili téměř neřešitelným situacím, například když pacientka v noci upadla na podlahu a zdravotnický personál konající službu ji nemohl zvednout. Museli jsme čekat tři hodiny na příchod týmu nastupujícího službu, aby bylo možné dostat pacientku zpátky na lůžko. Navzdory nadměrnému lékařskému úsilí pacientka zemřela,“ uvedl tým a doplnil další fakta: pacientka se na začátku července 2017 přestěhovala ze severovýchodního Slovenska do Bratislavy, neboť doufala, že zde bude mít přístup k lepší péči. Ale zatímco ve městě, odkud přišla, dosáhla maximální teplota v průběhu roku kolem 33 °C (v první polovině srpna 2017), v Bratislavě bylo na začátku července až 40 °C.

„Věříme, že extrémně obézní pacientka byla silně intolerantní vůči těmto teplotním rekordům, a právě to se nám zdá být důvodem významného zhoršení jejího zdravotního stavu,“ je přesvědčen tým. Uvedl rovněž, že na závažné zdravotní důsledky kombinace změny klimatických podmínek a obezity upozornilo už několik studií.