V pořadí již 53. diabetologické dny i letos hostilo lázeňské město Luhačovice. Dubnový termín sice tentokrát příliš hezké počasí nepřinesl, ovšem uvnitř přednáškových sálů v Městském domě kultury Elektra a ve Společenském domě bylo rozhodně co poslouchat.
Jako už tradičně, i v letošním roce byla akce zahájena slavnostní hymnou, po níž následovalo předávání cen za nejlepší diabetologické publikace, které vyšly v loňském roce. „Tentokrát se objevilo tolik výborných prací, že bylo velice těžké vybírat mezi nimi to nejlepší,“ poznamenal za výbor České diabetologické společnosti (ČDS) jeho vědecký sekretář prof. MUDr. Zdeněk Rušavý, PhD., který ocenění předával.
Cenu prof. Syllaby si, byť v zastoupení, odnesl prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., osobně pak převzali Cenu prof. Páva MUDr. Jan Šoupal a Cenu prof. Bartoše RNDr. Ondřej Kuda. Čestné členství ČDS udělila společnost MUDr. Zdence Krejsové, která se celý svůj život aktivně věnuje léčbě i edukační činnosti v oblasti diabetologie v Karlovarském kraji.

Je diabetes 1. typu infekční onemocnění?

Jedním z vrcholů celého kongresu byla určitě Syllabova přednáška, tedy slavnostní prezentace, která je zároveň významným oceněním dlouholeté práce vybraného autora v oblasti diabetologie. Letos se této pocty dostalo doc. MUDr. Ondřeji Cinkovi, PhD., který se zabýval tématem, zda může být diabetes 1. typu skutečně infekčním onemocněním. Soudě nejen podle závěrečného potlesku i hodnocení řady přítomných lékařů, skutečně bylo o co stát. Podle doc. Cinka by bylo opravdu převratným objevem, pokud by byly identifikovány infekční vlivy. „Otevřelo by to cestu k prevenci alespoň zlomku případů, ať už očkováním, antibiotiky, probiotiky nebo jinou intervencí,“ poznamenal. Ovšem jednoznačnou odpověď jeho přednáška nenabídla. Spíš výzvu k trpělivosti, která je nezbytná pro další výzkum etiologie diabetu.

Co přinese diabetologický registr?

Povinnost založení Národního diabetologického informačního systému (NDIS) vyplývá z novely zákona o zdravotních službách, který byl kodifikován v loňském roce. Vytvořením registru pověřilo Ministerstvo zdravotnictví ČR Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který v současnosti připravuje základy pro jeho vznik, jenž „umožní plně automatizovaný sběr základních dat popisujících kvalitu a výsledky péče o pacienty s diabetem v této zemi“.
Jak řekl v rámci sympozia ČDS v Luhačovicích RNDr. Jan Mužík z ÚZIS, data se budou do systému doplňovat celkem ve třech fázích, a to ze tří zdrojů. Nejprve půjde o „nalití“ rozsáhlého zdroje informací od pojišťoven. Podle RNDr. Mužíka ještě nikdy v minulosti nebyla takto plošně využita data pojišťoven pro podobný typ registru. S ohledem na to, že v České republice je veškerá významná péče z pohledu léčby, vykazovaných výkonů, ale i pomůcek hrazena z prostředků zdravotního pojištění, má tím NDIS potenciál stát se unikátním registrem nejen v České republice, ale i v zahraničí.
„Ve druhé fázi budeme získávat data z laboratorních pracovišť, ve třetí pak klinická data, která budou předávat přímo lékaři, a to nikoliv plošně jako výkazy, ale výběrově. Referenční síť, která se teď týká pouze lůžkové péče, bude do budoucna zahrnovat i tu ambulantní,“ popsal RNDr. Mužík.
Ambulantní diabetology by proces neměl nijak zatěžovat. Naopak se zapojením registru jim přestanou chodit výkazy a ubude jim práce s ročním vykazováním diabetologických pacientů.

Anonymizovaný systém s využitím AIFO

Diabetologové se shodují, že podobný registr v České republice dlouhodobě chybí. „Medicína je nyní postavena na základech randomizovaných, prospektivních a placebem kontrolovaných studií. Nicméně při známé heterogenitě pacientů s diabetem je skutečně velmi obtížné extrapolovat výsledky získané na selektované populaci, obvykle s malým rizikem komplikací, na celou populaci. Přitom se do praxe dostává řada nových postupů a farmak. Současná diabetologie proto směřuje právě k ověření výsledků randomizovaných studií v reálné praxi,“ konstatoval k chystanému registru prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, a zároveň dodal: „Konkrétní význam NDIS bude právě v tom, že bude moci prokázat účinnost nové terapie nikoliv podle randomizovaných kontrolovaných studií, ale pomocí reálného obrazu v klinické praxi.“
V současnosti mají diabetologové k dispozici pouze data z výkazů, která ovšem nejsou stoprocentně spolehlivá. Navíc jde o statistická agregovaná, nikoliv individuální data. Ta by měl poskytnout právě nový registr. Systém NDIS má být anonymizovaný, pracovat bude s tzv. agendovými identifikátory fyzické osoby (AIFO).
Velký zájem návštěvníků letošního luhačovického kongresu vzbudila pochopitelně řada původních vědeckých prací prezentovaných formou přednášek či posterů. Zároveň však účastníci ocenili také program workshopů. „I letos jsme věnovali více prostoru edukaci. Tedy nejen vědě, ale i praktickému poučení,“ zdůraznila předsedkyně ČDS prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc. Pominout pochopitelně nelze ani společenský rozměr celé akce.